§ 38.
Jaká opatření činí soud 1. stolice o opravných prostředcích.
(1) Jsou-li pochybnosti, zda obžalovaný souhlasí s opravným prostředkem, jejž podal (ohlásil) jeho obhájce proti rozsudku, uvědomí soud obžalovaného o tom, že opravný prostředek byl podán (ohlášen), a dá mu zákonné poučení (§ 325, posl. odst., v. tr. ř.). Odepře-li obžalovaný souhlas, třeba s opravným prostředkem naložiti tak, jako by byl ohlášen od neoprávněné osoby (§ 326, odst. 5, v. tr. ř.). Odvolá-li obžalovaný svůj souhlas dříve daný, dá soud obhájci na vědomí, že tím bylo od opravného prostředku upuštěno.
(2) Vzdala-Ii se jedna strana opravného prostředku proti rozsudku neb upustila-li od takového opravného prostředku dříve podaného (ohlášeného), dá soud ihned o tom zprávu druhé straně.
(3) Byl-li opravný prostředek proti rozsudku ohlášen při podání žádosti, aby bylo ospravedlněno zmeškání lhůty (§ 126, odst. 2, v. tr. ř.), naloží soud I. stolice s tímto ohlášením zrovna tak, jako by bylo učiněno včas. Soud se tedy zachová podle ustanovení §§ 337 až 339 (361) v. tr. ř. (čl. XLVI a XLVII zák. č. 89/1918 Sb. z. a n.).
(4) Nelze-li z ohlášení odvolání nebo zmateční stížnosti obžalovaného, který neměl při hlavním přelíčení obhájce, jasně poznati, kterými články rozsudku po jeho názoru se mu stala křivda nebo které důvody zmatečnosti snad chce namítati, jakož i kterými skutečnostmi pokládá tvrzenou zmatečnost za prokázánu, vyslechne soud obžalovaného podle § 337, odst. 2 v. tr. ř. bez prodlení potom, když uplynula lhůta k provedení opravného prostředku. Podal-li obžalovaný včas provedení opravného prostředku a je-li toto rovněž nedostatečné, nutno jej vyslechnouti bez prodlení potom, když provedení soudu došlo. Při výslechu třeba vysvětliti obžalovanému nedostatky jeho ohlášení nebo provedení opravného prostředku a poučiti ho. Vyslýchající soudní orgán přestane však na tom, že zapíše do protokolu, jak se obžalovaný vyjádřil, a zdrží se jakéhokoli vlivu na to, na čem se obžalovaný ustanoví. Od výslechu obžalovaného lze upustiti, jestliže zaslal soudu, byť i lhůta již byla prošla, písemné vyjádření, z něhož je zřejmo, na čem svůj opravný prostředek zakládá.
(5) Spisy nutno předložiti se zvláštní zprávou soudu vyšší stolice. Je povinností soudu, aby prve, než se tak stane, přezkoumal, bylo-li zadost učiněno předpisům vojenského trestního řádu o způsobu, jak naložiti s opravnými prostředky proti rozsudku, a zda jsou ve spisech zjištěny skutečnosti důležité pro posouzení otázky, byly-li lhůty zachovány. Při tom nutno dbáti ustanovení § 326, posl. odst., v. tr. ř. Ve zprávě uvede soud, zda obžalovaný je ve vazbě či na svobodě, zda nastoupil trest (§ 336, odst. 3, v. tr. ř.), a u vojenského gážisty nebo příslušníka četnictva, zda je zproštěn služby [§ 2, odst. (2)]. Nastane-li některá z těchto skutečností teprve potom, když spisy byly již předloženy vyššímu soudu, třeba to tomuto soudu neprodleně oznámiti. To platí též o změnách těchto skutečností, jež v této době nastaly. K zprávě podané nejvyššímu vojenskému soudu nutno připojiti po dvou ověřených opisech obžaloby, rozsudku, opravných prostředků a vyjádření druhé strany (§ 338, odst. 2, v. tr. ř. ve znění podle čl. XLVII zák. č. 89/1918 Sb. z. a n.). Z předmětů soudem uschovaných (zabavených) třeba zaslati vyššímu soudu toliko ty, jichž je při rozhodnutí o podaném opravném prostředku nezbytně třeba. Ve zprávě připojené k předkládaným spisům třeba zaslané předměty zevrubně označiti. Stěžuje-li si strana v opravném prostředku na to, jak bylo vedeno řízení, a nepodávají-li spisy náležitého vysvětlení, vysloví se o tom soud první stolice v této zprávě.
(6) Soud musí dbáti toho, aby o ústním líčení nařízeném u nejvyššího vojenského soudu byly osoby jmenované v § 368, odst. 2 až 4, v. tr. ř. včas zpraveny. Vyskytnou-li se překážky, oznámí to soud nejvyššímu vojenskému soudu nejpozději tři dni přede dnem ústního líčení.
(7) Rozhodnutí vyšší soudní stolice nutno veřejnému žalobci dáti k nahlédnutí.
(8) Usnesení soudu podle § 3, odst. (1) a (2) [§ 9, odst. (2)] zákona ze dne 18. srpna 1918, č. 318 ř. z., o náhradě škody za vyšetřovací vazbu třeba neprodleně dáti na vědomí veřejnému žalobci (§ 3, odst. (3), tohoto zákona).