§ 2
(1) Za nezaopatřené se považují manželské, nemanželské, nevlastní a osvojené děti do 18 let.
(2) Za nezaopatřené se považují i děti (odstavec 1) starší 18 let,
a) pokud dítě se připravuje vědecky nebo odborně pro své budoucí povolání (jako studující na řádném učilišti, učeň, praktikant nebo pod.), v tomto případě nejdéle do 24. roku věku,
b) pokud dítě pro duševní nebo tělesnou vadu je nezpůsobilé k výdělku, a vlastní příjem dítěte nepřevyšuje částku 1 800 Kčs v kalendářním čtvrtletí.
(3) Za nezaopatřené děti lze v případech hodných zřetele považovati též děti starší 18 let, u nichž nejsou splněny podmínky odstavce 2, jakož i vnuky, sourozence a schovance. Bližší určí směrnice, které vydá představenstvo Fondu (§ 12). Směrnice schvaluje ministr sociální péče.
(4) Jsou-li u více osob splněny podmínky pro přiznání přídavku na totéž dítě, přísluší přídavek jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření.
(5) Pokud dítě nežije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti a pokud zaměstnanec přispívá na jeho výživu částkou menší než 1 800 Kčs v kalendářním čtvrtletí, vyplácí se rodinný přídavek přímo osobě, která má dítě v přímém zaopatření.