§ 9.
(1) Dosavadní zaměstnavatel má přikázaného včas zprostiti práce, aby mohl ve stanovené době splniti povinnost vyplývající z přikázání.
(2) Přikázaný má vůči svému dosavadnímu zaměstnavateli nárok na poskytnutí poměrné placené dovolené, byl-li v běžném kalendářním roce nepřetržitě zaměstnán v témže podniku (u téhož zaměstnavatele) alespoň 2 měsíce a nedostal-li dosud roční dovolenou. Poměrnou placenou dovolenou jest poskytnouti také tehdy, nebyla-li splněna čekací doba, předepsaná platnými předpisy.
(3) Poměrná dovolená se vypočte tak, že se poskytne za každý započatý kalendářní měsíc jedna dvanáctina dovoleně příslušející zaměstnanci podle platných právních předpisů; nemůže-li býti dovolená poskytnuta, musí býti zaplacena.
(4) Dosavadní pracovní poměr přikázáním nezaniká; přikázané jest posuzovati ode dne počátku výkonu prací, udaného, v přikazovacím výměru nebo ode dne nástupu cesty, jako by byli na dovolené ve svém dosavadním pracovním poměru. Jsou jim zachovány nároky nabyté v dosavadním pracovním poměru. Doba konání přikázaných prací se povazuje za dobu zaměstnání v dosavadním pracovním místě. Po návratu vznikne však opět nárok přikázaného na dovolenou teprve po nepřetržitém dvouměsíčním zaměstnání v běžném kalendářním, roce v závodě, do něhož se vrátil, při čemž jest použíti ustanovení odstavců 2 a 3, pokud vracející se zaměstnanec neobdržel plnou roční dovolenou v běžném roce.
(5) Dosavadní pracovní poměr přikázaných osob může býti rozvázán před uplynutím doby, udané v přikazovacím výměru, jen se souhlasem úřadu práce. Zaměstnavatel nesmí dáti výpověď během ochranné doby, která trvá 3 dny přede dnem vydání přikazovacího výměru až do počátku výkonu prací a 7 dní po uplynutí přikázání. Právo rozvázati dosavadní pracovní poměr bez výpovědi zůstává nedotčeno; jest však přiměřeným způsobem vyrozuměti úřad práce.
(6) Nenastoupí-li přikázaný po skončeni výkonu prací do sedmi dnů do dřívějšího zaměstnání, má se za to, že jeho dřívější pracovní poměr byl rozvázán, leč by mu bylo včasné nastoupení práce znemožněno z důležitého důvodu bez zavinění přikázaného. V tomto případě jest zaměstnavatele včas vyrozuměti.
(7) O poměru samostatných obchodních zástupců platí přiměřeně ustanovení § 9, odst. 1, 4 až 6 a § 10.