§ 4
Prostředky, jichž je použíti k ochraně chmelových porostů, jsou:
1. Prostředky proti svilušce chmelové:
a) zničení napadených chmelových keřů, oddělených větví, listů a hlávek chmele po sklizni, nejpozději při zažloutnutí listů, odříznutím, sebráním a zneškodněním, zejména jejich spálením, zkompostováním, po případě zkrmením tak, aby bylo znemožněno přezimování svilušky,
b) desinfekce (písm. c) tyčí používaných k vedení chmelových keřů, bylo-li jich dříve použito ve chmelnicích napadených sviluškou chmelovou,
c) včasný a řádný postřik dovolenými prostředky k ochraně rostlin, jež příslušný výzkumný ústav (§ 10) podle potřeby oznámí místním národním výborům chmelařských obcí, příslušným oblastním organisacím pěstitelů chmele a jednotným zemědělským družstvům.
2. Prostředky proti mšici chmelové:
a) provedení postřiku chmelových porostů [č. 1, písm. c)] i ostatních rostlin, které jsou hostiteli této mšice (na př. švestky, slívy, trnky),
b) při nebezpečí trvalého zamoření chmelnic z porostů stromů a keřů ošetření těchto porostů podle § 5, odst. 3 a § 9 vládního nařízení ze dne 27. dubna 1948, č. 101 Sb., o opatřeních proti škodlivým činitelům na ovocných stromech a keřích, tak, aby mšice byla bezpečně vyhubena.
3. Prostředky proti dřepčíku chmelovému:
a) poprašování chmelových porostů dovolenými a vhodnými prostředky k ochraně rostlin,
b) očištění chmelnic a přilehlých pozemků od kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a kopřivy žahavky (Urtica urens) zničením těchto kopřiv, nebo posečením a spálením nati a pod. v takovém rozsahu, aby hoštění dřepčíka těmito rostlinami a jeho rozšiřování bylo vyloučeno.
4. Prostředky proti peronospoře chmelové:
a) postřik chmelných porostů dovolenými a vhodnými prostředky k ochraně rostlin,
b) vytrhávání jarních klasovitých výhonů chmele, vzcházejících z chmelové babky, napadených peronosporou chmelovou, a jejich odklizení a bezpečné zničení tak, aby roznášení nákazy z chmelnice bylo vyloučeno,
c) vyvedení chmelových rostlin ihned, jakmile je to možno, na opory nejméně 1.5 m vysoké (tyčky, dráty, provazce a pod.),
d) vyčištění chmelnic co nejdříve po očesání chmele, nejdéle však do zažloutnutí, od chmeliny (chmelových listů, výhonků a zbylých hlávek) a její odstranění spálením, zkrmením, zkompostováním a pod., aby se zabránilo nákaze chmelnice. Totéž platí pro chmelnice a keře chmelné, které nebyly vůbec očesány.