A) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna jako účastník řízení ve svém vyjádření podepsaném jejím předsedou Ing. Milošem Zemanem vycházela z obsahu důvodové zprávy. Zejména poukázala na to, že zákon o půdě (sc. zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se nevypořádal s dlouhodobě neřešeným chaotickým právním stavem v cca 450 katastrálních územích vzniklým v různých stadiích přerušeného a nedokončeného scelovacího řízení podle scelovacího zákona č. 47/1948 Sb. a předcházejícího vládního nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby, a rovněž s důsledky nedokončeného přídělového řízení z pozemkových reforem. Řešení nashromážděných problémů se neobejde bez aktivního zásahu státu do majetkových vztahů v katastrech. Z obsahu zvláštní části důvodové zprávy se zdůrazňuje především poukaz na zajištění soudní ochrany práv a oprávněných zájmů dotčených vlastníků (odvolacím orgánem proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav je soud).
Poslanecká sněmovna potvrzuje, že vzniklé chaotické právní vztahy k pozemkům v územích s nedokončeným scelováním jsou důsledkem přerušeného scelovacího řízení po únoru 1948 a v etapě, kdy náhradní pozemky i společná zařízení byla již předána a účastníky převzata do užívání, ale nebyl proveden zápis nových vlastnických vztahů v pozemkové knize. Tím byl vytvořen stav, kdy s vlastnickým právem k určenému pozemku bylo spojeno užívací právo k pozemku zcela jinému s tím, že tento užívací vztah byl účastníky považován za vlastnictví. Na základě toho se Poslanecká sněmovna domnívá, že neexistuje možnost vyřešení jednotlivého případu, aniž by došlo k zásahu do právních vztahů jiných subjektů.
Vyjádření Poslanecké sněmovny konkrétně reaguje na některé námitky navrhovatelů. K nim např. uvádí, že kritizované upřednostnění užívacího práva před vlastnickým právem není napadenou právní úpravou umožněno obecně, ale pouze ve spojitosti s řešením otázky vlastnického práva osob, jímž bylo po přidělení a převzetí jiných (náhradních) pozemků účastníky scelování znemožněno užívání vlastního pozemku, a uživatelé převzaté pozemky nepřetržitě užívali v dobré víře, že jsou vlastníky. K námitce ohledně účinnosti přechodu vlastnických práv Poslanecká sněmovna připomíná, že účinnost je spojena se dnem nabytí právní moci rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o přechodu vlastnických práv, nejde-li o případy stanovené zákonem v § 9d.
Myšlenkové závěry vyjádření Poslanecké sněmovny se koncentrují na zhodnocení účelu právní úpravy. V tomto duchu je zdůrazňován cíl zákona v dosažení právní jistoty ve vlastnických vztazích k pozemkům v územích, kde existují nevyřešené otázky - zda se účastníci scelování podle stavu řízení stali již vlastníky náhradních pozemků či nikoliv (a to např. na základě vydržení) - a kde je třeba v současné době řešit i důsledky prováděných převodů, přechodů, výkupů i vyvlastnění pozemků za uplynulých 40 let, při nichž byli někdy za řádného vlastníka považováni jejich držitelé po scelování a někdy jejich knihovní vlastníci. Cílem zákona rozhodně není, dle Poslanecké sněmovny, vyvlastňování či jiné omezování vlastnického práva, ale naopak jeho ochrana odstraněním stavu, kdy vlastníci doposud v důsledku nedokončeného scelovacího řízení byli ve svých právech omezeni tak, že došlo ke ztrátě předmětu jejich vlastnického práva nebo ztratili možnost disponovat tímto vlastnictvím.
V závěru vyjádření vyslovuje předseda Poslanecké sněmovny stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a právním řádem České republiky, zákon byl schválen dne 30. července 1997, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Podle jeho názoru je na Ústavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem posoudil ústavnost tohoto zákona a vydal příslušné rozhodnutí.