§ 10
Domácnost a členové domácnosti
(1) Domácnost je tvořena členy domácnosti.
(2) Má se za to, že členy domácnosti jsou
a) rodiče a jejich nezaopatřené děti; zletilé nezaopatřené dítě není členem domácnosti rodičů, pokud je členem domácnosti s manželem, s partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby,
b) manželé nebo partneři,
c) rodiče a jejich nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,
d) rodiče a jejich zletilé děti, pokud zletilé dítě s rodiči společně bydlí a není členem domácnosti s manželem, partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby,
e) jiné osoby, které společně s fyzickými osobami uvedenými v písmenu a), b), c) nebo d) bydlí a hradí společně s nimi náklady na své potřeby, nebo
f) jiné fyzické osoby, které spolu bydlí a společně hradí náklady na své potřeby.
(3) Nezletilé nezaopatřené dítě, které bylo
a) na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jednoho z rodičů, není členem domácnosti druhého rodiče,
b) rodičům svěřeno do společné nebo střídavé péče, je členem domácnosti rodiče určeného na základě písemného souhlasného prohlášení obou rodičů; toto souhlasné prohlášení mohou rodiče měnit nejdříve po uplynutí 3 kalendářních měsíců; v případě, že rodiče dětí svěřených do společné nebo střídavé péče nedají souhlasné prohlášení o tom, které domácnosti je dítě členem, považuje se dítě 3 kalendářní měsíce za člena domácnosti jednoho z rodičů a další 3 kalendářní měsíce za člena domácnosti druhého z rodičů.
(4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje i
a) osoba, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
b) manžel nebo partner rodiče, který má dítě v péči, nebo fyzické osoby, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
c) vdovec nebo vdova po rodiči, který měl dítě v péči, nebo fyzické osobě, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, a to po dobu, po kterou o dítě pečují,
d) druh nebo družka rodiče, který má dítě v péči, nebo fyzické osoby, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
(5) Rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona rozumí
a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby,
b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,
c) rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele,
d) rozhodnutí soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
e) rozhodnutí soudu o jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,
f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
g) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
h) rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítě,
i) vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16a odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o pěstounské péči, předpěstounské péči nebo o jmenování poručníka dítěti.
(6) Pokud lze osobu považovat za člena dvou nebo více domácností, Úřad práce stanoví, ve které domácnosti bude tato osoba považována za člena pro účely nároku na dávku, s přihlédnutím k vyživovacím povinnostem a k tomu, kde osoba bydlí a s kým společně hradí náklady na své potřeby. Osamělý rodič, který spolu se svým nezaopatřeným dítětem bydlí společně se svým rodičem, se posuzuje i s dítětem společně s tímto rodičem.
(7) Za osoby, které spolu společně bydlí, se považují osoby uvedené v odstavci 2, i pokud se přechodně zdržuje některá z nich mimo byt nebo jiný prostor k bydlení, který užívají k bydlení, z důvodů
a) studia,
b) zdravotních nebo pracovních, nebo
c) výkonu dobrovolnické činnosti.