§ 373
(1) Nejvyšší vojenský soud se omezí na důvody zmatečnosti, které stěžovatel uplatnil výslovně nebo na které aspoň zřetelně poukázal. Přesvědčí-li se však při zmateční stížnosti podané od kohokoliv, že krajským nebo vrchním vojenským soudem uznaná vojenská trestní soudní pravomoc není odůvodněna (§ 358, č. 6), že v neprospěch žalovaného bylo nesprávně použito zákona (§ 358, č. 9 až 11) nebo že tytéž důvody, na nichž se zakládá jeho opatření ve prospěch jednoho žalovaného, jsou na prospěch též některému spolužalovanému, má z úřední moci postupovati tak, jako by byl býval uplatňován též důvod zmatečnosti, o který jde.
(2) Při tom může nejvyšší vojenský soud v neveřejném zasedání (§ 363) po slyšení generálního vojenského prokurátora rozhodnouti ihned také tehdy, uzná-li jednomyslně, že není odůvodněna vojenská trestní soudní pravomoc, nebo souhlasí-li s rozhodnutím při nesprávném použití zákona v neprospěch některého žalovaného generální vojenský prokurátor.
(3) Je-li zmateční stížnost podána jen ve prospěch žalovaného, nemůže nejvyšší vojenský soud uložiti žalovanému přísnější trest, než vyslovil naříkaný rozsudek.