§ 232
(1) Domovní a osobní prohlídky se musí konati vždy s vyvarováním každé zbytečné pozornosti, každého obtěžování a rušení zúčastněných, které není nevyhnutelně nutné, s největším šetřením jejich pověsti a jejich soukromých tajemství, která nejsou v souvislosti s předmětem vyšetřování, jakož i s pečlivým zachováváním vhodnosti a slušnosti.
(2) Prohlídka se provede zpravidla po předchozím výslechu toho, proti němuž má býti provedena, a jen potud, pokud nebylo výslechem dosaženo ani dobrovolného vydání hledaného ani odstranění důvodů, které dávají podnět k prohlídce.
(3) Od tohoto výslechu lze upustiti u osob požívajících špatné pověsti, jakož i je-li nebezpečí v prodlení.
(4) Při prohlídkách místností, které nejsou určeny pro vojenskou služební potřebu, bude vyzván majitel místnosti, aby byl prohlídce přítomen sám nebo jeho zástupce; zašlo-li by ho neb jeho zástupce něco nebo je-li nepřítomen, musí býti k tomu vyzván některý dospělý člen jeho rodiny, a není-li ho, některá domácí osoba nebo soused. Pokud jde o právo obhájce býti přítomen domovní prohlídce a pokud jde o přibrání obviněného k tomuto úřednímu jednání, je třeba užíti obdobně ustanovení § 203.
(5) Protokol sepsaný o prohlídce podepíší všichni přítomní. Nebylo-li při prohlídce konané mimo místnosti určené k vojenské služební potřebě zjištěno nic podezřelého, musí se o tom vydati zúčastněnému na jeho žádost potvrzení.