§ 32
(1) Náklady řízení platí zpravidla druhé straně strana, která podlehla, a to v zásadě v poměru v jakém podlehla. Náklady stranou zaviněné, zejména neodůvodněně opožděným přednesem skutečností, jí mohou být uloženy bez zřetele na výsledek sporu. Rozhodce však může s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem případu rozhodnout o nákladech neodvisle od výsledku sporu.
(2) Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů proti odpůrci.
(3) Výše nákladů řízení se určuje podle tarifu (§ 35). Jejich součástí jsou též odměny předsednictva a rozhodce uvedené v tarifu, dále odměny znalců a tlumočníků podle platných předpisů a jiná vydání spojená s rozhodčím řízením.
(4) Stranám nepřísluší zpravidla náhrada za výlohy spojené s jejich účastí nebo s účastí jejich poradců nebo zmocněnců na rozhodčím řízení ani odměny požadované jejich poradci nebo zmocněnci (§ 24 odst. 4). Ve zcela výjimečných případech může předsednictvo nebo rozhodce s přihlédnutím k okolnostem případu přiznat stranám náhradu i takových výloh.
(5) Skončí-li řízení jiným způsobem než rozhodčím nálezem ve věci samé (nikoliv však rozhodnutím podle § 16), upraví výši nákladů rozhodce. Pokud rozhodce nebyl ustanoven, upraví ji předseda usnesením. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně.
(6) Odmítne-li předsednictvo žalobu pro nepříslušnost (§ 16), rozhodne zároveň o nákladech celého řízení.