Článek 10
1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití Dohody by měly být, pokud to bude možné, vyřešeny přátelsky konzultacemi, zprostředkováním nebo smírčím jednáním mezi vládami obou smluvních stran.
2. Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců způsoby stanovenými výše, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu.
3. Takovýto rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následovně: Každá smluvní strana jmenuje jednoho rozhodce a tito dva rozhodci se dohodnou na občanovi třetího státu jako předsedovi, který bude jmenován vládami obou smluvních stran. Rozhodci budou jmenováni ve lhůtě dvou měsíců a předseda ve lhůtě tří měsíců ode dne, ve kterém jedna ze smluvních stran informovala druhou smluvní stranu, že zamýšlí předložit spor rozhodčímu soudu.
4. Pokud nebyly dodrženy lhůty uvedené výše v odstavci 3, kterákoli ze smluvních stran může, pokud neexistuje jiné ujednání, požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, provede nezbytná jmenování místopředseda. Je-li místopředseda občanem některé smluvní strany nebo také nemůže vykonat tento úkon, provede nezbytná jmenování další služebně nejstarší člen soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.
5. Rozhodčí soud přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů. Takováto rozhodnutí jsou konečná a závazná pro strany sporu. Každá smluvní strana uhradí náklady svého rozhodce a náklady na právní zastoupení v rozhodčím řízení. Náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud může stanovit odlišná pravidla týkající se nákladů. Ve všech ostatních záležitostech určí rozhodčí soud vlastní pravidla řízení.