§ 314e
(1) V řízení o přečinech může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz,
a) jestliže se obviněný v průběhu objasňování doznal a samosoudce vzhledem k výsledkům objasňování nemá důvod pochybovat o pravdivosti tohoto doznání anebo jestliže rozhodné skutečnosti jsou zjištěny vlastním pozorováním veřejného orgánu, a
b) jestliže prokurátor navrhl vydání trestního příkazu nebo souhlasil, aby trestní příkaz byl vydán; návrh nebo souhlas prokurátora se musí vztahovat též na druh a výměru trestu, který se má trestním příkazem uložit.
(2) Trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do dvou měsíců, nápravné opatření do čtyř měsíců, zákaz činnosti do dvou let, peněžitý trest do 5 000 Kčs a propadnutí věci; náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat dva měsíce.
(3) Trestní příkaz nelze vydat
a) v řízení proti mladistvému,
b) v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,
c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření, nebo
d) jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.
(4) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojované s vyhlášením odsuzujícího rozsudku nastávají tu doručením trestního příkazu obviněnému.