Článek 3
Rozsah právní ochrany
(1) Státní občané jednoho smluvního státu požívají na území druhého smluvního státu stejné právní ochrany jako jeho vlastní občané. Mají volný přístup k orgánům druhého smluvního státu, jejichž pravomoc je dána v občanských, rodinných a trestních věcech; mohou před nimi vystupovat a podávat žádosti a návrhy a vykonávat i jiné procesní úkony za stejných podmínek jako jeho vlastní občané.
(2) Státním občanem jednoho smluvního státu je každá osoba, která má podle právního řádu tohoto státu jeho státní občanství.
(3) Ustanovení této smlouvy platí obdobně pro právnické osoby zřízené podle právního řádu jednoho ze smluvních států.