X.
Ke zrušení zákonných podmínek pro změnu pohlaví
103. Ústavní soud dospěl k závěru, že zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce pro účely změny pohlaví jsou v rozporu se základním právem trans lidí na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie ve spojení s jejich lidskou důstojností podle čl. 7 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 8 Úmluvy a čl. 1 Listiny. Proto odpovídající ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, věty první, a § 21 odst. 1 věty první zákona o specifických zdravotních službách zrušil.
104. Zrušením předmětné úpravy Ústavní soud ctí princip minimalizace zásahů do činnosti Parlamentu - nenaznačuje, jak konkrétně by měla být změna pohlaví v budoucnu upravena.
105. Ústavní soud se minimálnímu zásahu do existující úpravy nemohl vyhnout. Byť napadená úprava byla přijata řádným legislativním procesem v roce 2012, stalo se tak v rámci rekodifikace soukromého práva, během níž nebylo pro podrobnou deliberaci ohledně zákonných podmínek pro změnu pohlaví místo. Od té doby Ministerstvo spravedlnosti s odkazem na mezinárodní závazky České republiky a judikaturu ESLP zpracovalo návrh novelizace sporných ustanovení, jejímž cílem bylo umožnit změnu právního pohlaví bez podstoupení chirurgických zákroků, která byla dosud předmětem pouze připomínkového řízení, jež proběhlo v roce 2018. Žádné další konkrétní kroky k iniciaci demokratické diskuse ohledně postavení zvlášť zranitelné skupiny trans lidí nebyly učiněny - alespoň to není Ústavnímu soudu známo - vláda se v rámci nynějšího řízení k problematice ani nevyjádřila.
106. O změně právního pohlaví bez podstoupení chirurgických zákroků neuvažoval zákonodárce ani nyní - v souvislosti s rodinněprávní novelou občanského zákoníku (zavedení institutu partnerství), přestože se v této souvislosti zásah do napadeného ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku nabízel.
107. Uvedená nečinnost zákonodárce je neudržitelná za situace, kdy Česká republika zůstává jednou z mála evropských zemí, kde zákonný požadavek chirurgického zákroku pro změnu pohlaví přetrvává. Z 27 členských států Evropské unie jich pouze 6 buď vůbec neumožňuje úřední změnu pohlaví (Maďarsko - k nesouladu maďarské úpravy s čl. 8 Úmluvy srov. rozsudek ESLP ve věci R. K. proti Maďarsku ze dne 22. 6. 2023, č. 54006/20, § 77), nebo ji podmiňuje sterilizací či kastrací (Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko). Například Finsko reagovalo na judikaturu ESLP přijetím nové právní úpravy v roce 2023.
108. Úlohou Ústavního soudu je mimo jiné "katalyzovat" demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční. Právě to Ústavní soud v nyní projednávané věci činí a dává zákonodárci dostatečný prostor více než jednoho roku, aby podmínky změny pohlaví v České republice upravil důstojným a ústavně souladným způsobem. Na zákonodárci nyní bude, aby s využitím dostupných poznatků vědy vyřešil v legislativní rovině citlivý společenský problém související se změnou pohlaví trans lidí.
109. Ústavní soud odkladem vykonatelnosti zákonodárci ponechává dostatečný prostor, aby nově upravil zákonné podmínky změny pohlaví a tomu přizpůsobil navazující regulaci v různých oblastech. Zůstane-li zákonodárce nečinný, bude situace taková, že "statusová" změna pohlaví bude nadále upravena pouze zbývajícím (nezrušeným) ustanovením § 29 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku, zatímco "operativní" změna pohlaví bude upravena pouze zbývajícími ustanoveními zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Přestože je ústavně konformní výklad - vyžadující pro provedení "statusové" změny pohlaví podle občanského zákoníku alespoň lékařské potvrzení v určité formě - možný, zajištění efektivní ochrany základních práv trans lidí na straně jedné a právní jistoty a stability právního řádu na straně druhé by mohlo být ohroženo z důvodu složitosti případného nouzového řešení. Je nyní odpovědností zákonodárce, aby zabránil vzniku nepřehledných situací, které by právní jistotu a stabilitu právního řádu mohly narušit. Ústavní soud ve své ústavní roli tzv. negativního zákonodárce v tomto ohledu vládu a Parlament České republiky zastupovat nemůže.