VII. 3
Přípustnost návrhu na vyslovení neústavnosti
55. Dále je třeba posoudit, zda je řízení o návrhu na zrušení § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023, třeba zastavit podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť citovaná ustanovení byla s účinností od 1. 1. 2024 novelizována zákonem č. 414/2023 Sb.
56. Ústavní soud se již v minulosti problematikou přezkumu právních předpisů, které pozbyly platnosti či byly novelizovány, zabýval. Přezkum předně připustil na základě návrhu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy [nález sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.)]. Ústavnost zrušeného či změněného zákona přezkoumá Ústavní soud za podmínky, že adresátem tvrzeného důvodu neústavnosti je veřejná moc, nikoliv subjekt soukromého práva [bod 17 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 23/11 ze dne 24. 4. 2012 (N 86/65 SbNU 161; 234/2012 Sb.)]. Za splnění stejné podmínky Ústavní soud obdobně připustil přezkum zrušeného či změněného zákona na základě akcesorického návrhu stěžovatele podle § 64 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 74 zákona o Ústavním soudu [nález sp. zn. Pl. ÚS 15/17, body 13-16; či nález sp. zn. I. ÚS 945/20 ze dne 16. 12. 2020 (N 233/103 SbNU 372)].
57. V nyní projednávané věci, která se týká podmínek pro změnu jména a příjmení v návaznosti na pohlaví jednotlivce, adresátem tvrzeného důvodu neústavnosti veřejná moc je. Řízení o projednávaném návrhu proto nebylo zastaveno podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu - je třeba jej v této části považovat za návrh na vyslovení neústavnosti zákonného ustanovení.