II.
Skutkové okolnosti a procesní vývoj věci
5. Navrhovatel se narodil s biologickými znaky ženy a po narození byl úředně evidován jako žena s ženským jménem a formátem rodného čísla. Navrhovatel se však identifikuje jako trans člověk - muž (označení trans lidé je používáno i dále v textu), prochází procesem změny pohlaví, ale nehodlá podstoupit vyžadovaný chirurgický zákrok, který spočívá ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.
6. V roce 2019 navrhovatel správní orgány požádal o: 1) zápis změny neutrálního jména ("A. V. ") na jméno mužské ("G. V."), 2) zápis změny ženského formátu rodného čísla na formát mužský, 3) zápis změny úředního označení pohlaví z ženského ("F") na mužské ("M").
7. Příslušné správní orgány řízení o žádostech navrhovatele zastavily, jelikož nepředložil potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví a neodstranil podstatné vady žádostí [§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "odvolací správní orgán") rozhodnutími ze dne 4. 9. 2019 odvolání navrhovatele zamítl.
8. Navrhovatel proti rozhodnutím odvolacího správního orgánu podal žalobu u Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"), který nejprve řízení přerušil do doby rozhodnutí Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 2460/19. V tomto řízení o ústavní stížnosti plénum Ústavního soudu vydalo nález sp. zn. Pl. ÚS 2/20, jímž zamítlo návrh jiné navrhovatelky na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále též "ZSZS") a § 13 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Městský soud - po rozhodnutí Ústavního soudu - žalobu nynějšího navrhovatele zamítl rozsudkem č. j. 10 A 180/2019-43 ze dne 18. 8. 2022.
9. Nejvyšší správní soud (dále jen "NSS") rozsudkem č. j. 6 As 207/2022-43 ze dne 17. 8. 2023 zamítl kasační stížnost navrhovatele jako nedůvodnou; odkázal na příslušná zákonná ustanovení [§ 17a a § 72 odst. 5 písm. b) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 17 odst. 2 písm. d) zákona o evidenci obyvatel], z nichž vyplývá, že změna jména, formátu rodného čísla a označení pohlaví jsou podmíněny ukončením léčby (procedury), která spočívá v chirurgickém zákroku při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů dotčeného člověka. Změna pohlaví je v tomto smyslu definována v § 29 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 21 odst. 1 ZSZS. Podle NSS byla rozhodnutí správních orgánů v meritu zákonná, protože stěžovatel nedoložil lékařské potvrzení o ukončení léčby vyžadované pro změnu pohlaví.
10. NSS dospěl k závěru, že bez provedení požadovaného chirurgického zákroku nebo zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách nemůže navrhovatel se svými žádostmi uspět. Namítá-li navrhovatel protiústavnost zákonné podmínky chirurgického zákroku, bylo namístě zvážit podání návrhu na zrušení příslušných zákonných ustanovení Ústavnímu soudu; NSS dovodil, že důvod postupovat podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") nemá.
11. Dále NSS uvedl, že podle čl. 89 odst. 1 a 2 Ústavy je vázán závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 a (navazujícího) nálezu sp. zn. II. ÚS 2460/19 ze dne 7. 6. 2022, ve kterých Ústavní soud ústavnost napadených ustanovení hodnotil a nezrušil je. Byť Ústavní soud § 29 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 21 odst. 1 ZSZS nepovažoval v jím projednávané věci za relevantní, k jejich ústavnosti se přesto vyjádřil. Nález sp. zn. Pl. ÚS 2/20 je zamítavý - jeho jediný výrok zní, že se návrh zamítá. Ústavní soud tehdejší návrh neodmítl usnesením proto, že předmětná ustanovení nebyla podle něj v řízení před obecnými soudy použita.
12. K námitkám navrhovatele, který relativizoval procesní postup Ústavního soudu i závaznost a legitimitu jeho nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 poukazem na hlasovací poměry a odlišná stanoviska, NSS uvedl, že Ústava ani zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") nerozlišují mezi nálezy přijatými relativní či kvalifikovanou většinou a nálezy opřenými o rozhodnutí "kvalifikované menšiny" - tedy plenárními nálezy vydanými v situaci, kdy se nepodařilo získat většinu devíti soudců pro zrušení zákona podle § 13 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Důvodem pro opětovný ústavní přezkum nemůže být ani personální obměna Ústavního soudu. NSS je vázán rovněž svými dřívějšími rozsudky (č. j. 2 As 199/2018-37 ze dne 30. 5. 2019 a č. j. 9 As 61/2018-64 ze dne 25. 7. 2019).
13. V České republice se podle NSS dosud neprosadilo subjektivní pojetí právního (sociálního) pohlaví, založené nikoli na primárních pohlavních znacích, nýbrž na tom, jak sebe vnímá konkrétní jednotlivec, což odráží napadená zákonná úprava, která změnu právního pohlaví podmiňuje požadavkem, aby před jejím provedením nastal určitý soulad mezi primárními pohlavními znaky jednotlivce a kýženým pohlavím. Byť existuje trend spočívající v posunu od objektivních kritérií k subjektivním, změnu by podle NSS neměly prosazovat či urychlovat soudy, které by ve statusových otázkách - mezi něž otázka změny pohlaví patří - měly být zdrženlivé a měly by řešení ponechat zákonodárci či státům na mezinárodní úrovni. Změna musí být provedena na základě celospolečenské a odborné debaty.
14. Podle NSS lze objektivní právně-biologické pojetí pohlaví považovat za součást veřejného pořádku. Jde především o ochranu základních přirozených atributů rodiny a rodičovství: dítě má otce-muže a matku-ženu, která dítě porodila; české rodinné právo stanoví, že rodiči dítěte jsou muž a žena (§ 775-779 občanského zákoníku). Mohla-li by se osoba, která se narodila jako žena, stát právně mužem bez znemožnění reprodukční funkce, mohla by porodit dítě jako muž a přitom by se nemohla stát jeho matkou ve smyslu § 775 občanského zákoníku, což je podle NSS v rozporu nejen s popsaným základním principem českého rodinného práva, ale i dalšími právními instituty ochrany a podpory mateřství, např. v pracovním a sociálním právu. Ochrana "tradiční" rodiny je legitimní cíl pro omezení jiných základních práv, byť jde o dobově a kulturně podmíněný termín. Podle NSS jde především "o základní přirozený atribut rodičovství, zejména mateřství, resp. o korespondující právo dosud nenarozeného dítěte, aby je porodila žena, která se tak stane jeho matkou. To, v jaké rodině (zda v původní, ,tradiční' či jiné) pak bude vyrůstat a jaké budou právní vztahy mezi členy takové rodiny, mezi dítětem a jeho ,sociálními' rodiči, je již úplně jiný příběh".
15. NSS se v napadeném rozhodnutí vypořádává i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen "ESLP") a zdůrazňuje, že problematiku podmíněnosti změny pohlaví chirurgickým sterilizačním zákrokem ESLP dosud výslovně neposuzoval z perspektivy ochrany základních přirozených principů rodičovství (mateřství).
16. Navrhovatel proti právě shrnutým rozsudkům městského soudu a NSS brojí ústavní stížností v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 2776/23. První senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že akcesorický návrh, kterým se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví označených zákonných ustanovení, postoupí podle § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu plénu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 2776/23 ze dne 13. 12. 2023).