§ 3
(1) Družstva mohou spojovat své materiálové a finanční prostředky, jakož i práci svých členů k efektivnějšímu provádění hospodářské činnosti, která je v zájmu rozvoje jejich zemědělské výroby. Činí tak zejména ke společnému provozování pomocné a přidružené výroby a k provádění zemědělské investiční výstavby svépomocí. Vedoucí zásadou této společné hospodářské činnosti je soudružská spolupráce v zájmu rozvoje výrobních sil a vztahů v zemědělství a zvyšování životní úrovně družstevníků.
(2) Družstva mohou spolupracovat zejména:
a) při zajišťování rozvoje rostlinné a živočišné výroby, hlavně při pastevním odchovu skotu v zájmu jeho ozdravění a lepšího využití pastvin, při výkrmu prasat, při líhnutí a chovu drůbeže,
v boji proti škůdcům a chorobám zemědělských plodin, při předcházení a potírání nemocí hospodářských zvířat;
b) v přidružené výrobě, hlavně při zpracování produktů zemědělské výroby a jejich odpadů (sušení brambor a řepy, mísení krmiv, výroba proutěného, slaměného a rákosového zboží, solomitu z řepkové slámy a likusu z kukuřičných, slunečnicových a tabákových odpadů aj.),
při využívání místních surovinových zdrojů (těžba písku, štěrku, kamene, cihlářské hlíny aj.),
při výrobě stavebních hmot (cementových výrobků, cihel, tvárnic, vápna aj.),
při opravách a údržbě mechanizačních zařízení, strojů, nářadí a budov,
při odborných opravách elektrických spotřebičů, strojů a odběrných zařízení (instalací) v objektech družstev,
při provádění svépomocné investiční výstavby;
c) při zřizování učňovských středisek a zvyšování odborné kvalifikace členů družstev a při zřizování společných sociálních a kulturních zařízení.
(3) Při uskutečňování družstevní spolupráce platí obdobně ustanovení § 2 odst. 1.
(4) Družstevní spolupráce může mít nižší nebo vyšší formu.
(5) Pro všechny druhy družstevní spolupráce platí zásada dobrovolnosti.