§ 23
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1) Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.
(2) Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm. e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví a doba řízení vedeného pro stejné jednání před Komisí nebo před soutěžním orgánem jiného členského státu.
(4) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním sdělení výhrad,
c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d) okamžikem předání věci Komisí nebo soutěžním orgánem jiného členského státu Úřadu.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.