Článek 40
(1) Ztroskotá-li loď vysílajícího státu, najede-li na mělčinu nebo bude-li vyvržena na břeh, nebo ztroskotá-li jinak v přijímajícím státě, nebo jestliže jakýkoliv předmět, který je částí nákladu ztroskotané lodi třetího státu a je majetkem občana vysílajícího státu, je nalezen na břehu nebo poblíž břehu přijímajícího státu nebo dopraven do přístavu tohoto státu, oznámí to příslušné orgány přijímajícího státu co nejdříve příslušnému konzulárnímu úředníku. Budou rovněž informovat konzulárního úředníka o opatřeních, která byla již podniknuta pro záchranu lidí, lodí, nákladu a jiného majetku na palubě lodi a předmětů náležejících k lodi nebo tvořících část jejího nákladu, které se oddělily od lodi.
(2) Konzulární úředník může poskytovat veškerou pomoc takové lodi, jejím cestujícím a členům její posádky. Za tímto účelem může žádat o pomoc příslušné orgány přijímajícího státu. Konzulární úředník může činit opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku, jakož i opatření za účelem opravy lodě, nebo může žádat příslušné orgány, aby učinily taková opatření nebo v nich pokračovaly.
(3) Jestliže ztroskotaná loď nebo jakýkoliv předmět patřící k této lodi byl nalezen na břehu nebo poblíž břehu přijímajícího státu nebo byl dovezen do přístavu tohoto státu, a jestliže ani kapitán lodi ani majitel, jeho zástupce nebo příslušní pojišťovatelé nejsou s to učinit opatření pro zachování takové lodi nebo předmětu nebo nakládání jimi, považuje se konzulární úředník za zplnomocněného učinit jménem majitele lodi taková opatření, jaká by mohl učinit k těmto účelům sám majitel.
Ustanovení tohoto odstavce se vztahují rovněž na každý předmět, který je částí nákladu lodi a je majetkem občana vysílajícího státu.
(4) Jestliže jakýkoliv předmět, který je součástí nákladu ztroskotané lodi třetího státu, je majetkem občana vysílajícího státu a je nalezen na břehu nebo poblíž břehu přijímajícího státu nebo je dopraven do přístavu tohoto státu, a ani kapitán lodi, ani majitel předmětu, jeho zástupce nebo příslušní pojišťovatelé nejsou s to učinit opatření pro zachování takového předmětu nebo nakládání s ním, považuje se konzulární úředník za zplnomocněného činit jménem majitele taková opatření, jaká by mohl učinit k těmto účelům sám majitel.