§ 1.
(1) Výdělková daň podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobková podniků veřejně účtujících) nesmí po dobu deseti let ode dne, kdy elektrický podnik byl prohlášen všeužitečným nebo přeměněn na takový (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. a §§ 1 a 2 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n.), s válečnými přirážkami, jakož i se všemi přirážkami samosprávných svazků činiti více než 50% čistého výnosu oněch obchodních let, která jsou podkladem pro výměru daně, prokáže-li podnik, že jest obchodně i technicky řádně veden a že čistý zisk po provedení odpisův a po obvyklém dotování reservního fondu nestačil ani ku čtyřprocentnímu zúrokování kmenového neb akciového kapitálu podniku nebo závodních podílů.
(2) Ustanovení odstavce druhého až pátého §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. platí obdobně také pro zdanění všeužitečných elektrických podniků uvedených v odstavci prvém.