K § 39.
(1) Služby žádati lze pro potřebu obce toliko v případě potřeby naprosto nezbytné, pravidelně tedy jen tehdy, kdyby jinak nebylo obci buď vůbec nebo bylo jen s nepoměrně velikým nákladem možno provésti práce, pro které se služby žádají.
(2) Průkaz o tělesné nezpůsobilosti k požadované službě jest podati vysvědčením úředního lékaře, pokud nejde o nezpůsobilost zřejmě patrnou.
(3) O námitce osoby povinné osobní službou, podle vysvědčení lékařského však k ní tělesně nezpůsobilé, že nemůže zapraviti peníze potřebného ke zjednání schopného náhradníka, rozhoduje po řádném vyšetření poměrů obecní zastupitelstvo.
(4) Při službách potahy nebo motorovými vozidly musí službou povinný buď potah nebo motorové vozidlo sám obsluhovati nebo osobu k tomu způsobilou opatřiti.
(5) Peněžitou náhradou potřebnou ku zjednání schopného náhradníka lze se vykoupiti jak ze služeb ručních, tak ze služeb potahy nebo motorovými vozidly. Obnos náhrady vyměřiti jest podle průměrných mezd v obci za požadované úkony v době provádění prací placených. Odstupňování této náhrady dovoleno jest pouze podle požadovaných prací, nikoli však podle osobních poměrů toho, od něhož se služba požaduje.
(6) Usnesení obecního zastupitelstva o nejvýše přípustném penězi, který může býti požadován místo žádaných služeb, staň se zároveň s usnesením o požadování služeb. Obojí usnesení potřebuje ke své platnosti schválení vyššího dohlédacího úřadu.
(7) V případě nouze, na př. při živelní pohromě, nemusí býti sice vyčkáno schválení vyššího dohlédacího úřadu, obec však jest povinna, požadujíc služby, současně učiniti o tom oznámení vyššímu dohlédacímu úřadu a žádati za dodatečné schválení.