§ 7
(K § 11 zákona)
(1) Organizace provozující těžební nebo průmyslovou činnost jsou povinny
a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy (ornici), popřípadě hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy (spraše, sprašové a svahové hlíny, tufitické jíly, bentonity, oxyhumolity apod.) na ploše dotčené provozem a postarat se o jejich řádné využití pro rekultivaci devastovaných ploch a pro meliorační účely nebo zajistit v ekonomicky zdůvodněných případech jejich dopravu a rozprostření na plochy určené k zúrodnění orgánem, který vydal rozhodnutí podle § 14 zákona, popřípadě na místa určená tímto orgánem k dalšímu zpracování; skládky odděleně skrývaných zemin musí být těžební nebo průmyslovou organizací zakládány a evidovány tak, aby je bylo možno využívat v budoucnosti;
b) využít přebytků ornice, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin k zúrodnění půdy dosud neplodné nebo s malou úrodností, na které na základě dohody o provedení náhradní rekultivace byla předtím provedena povrchová úprava (například odstranění kamenů, vyklučení křovisek), dále ke zvýšení jakosti a produkční schopnosti jiné zemědělské půdy navezením a rozprostřením kulturní vrstvy půdy. Mocnost rozprostřené vrstvy půdy musí být nejméně 10 cm po odečtení nakypření. Orgán příslušný podle § 14 zákona může výjimečně z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit, aby část kulturní vrstvy půdy byla použita pro ozelenění jiných ploch;
c) využití kulturní vrstvy půdy musí být při velkém rozsahu skrývek dokumentováno jednoduchým projektem a ekonomickým zhodnocením;
d) provádět zahlazení následků těžby komplexně na celé devastované ploše v návaznosti na okolní krajinu a přihlížet přitom jak k potřebám hospodářského využití pozemků v nejbližším okolí, tak k tvorbě přírodního prostředí a dbát, aby nedocházelo ke škodlivé akumulaci plynných a pevných zplodin a narušení rázu krajiny. V oblastech soustředěné těžby uhlí projednávat koncepci umístění stavby a tvaru výsypek a odvalů, a to nejen z hlediska budoucího využití pro rekultivaci, nýbrž též z hlediska tvorby přírodního prostředí.
(2) Kromě povinností uvedených v odstavci 1 jsou těžební organizace povinny dodržovat tato opatření:
a) při povrchové těžbě
1. výsypky zakládat způsobem, který umožňuje urovnání povrchu a jeho následnou rekultivaci. Za tím účelem jsou těžební organizace povinny vypracovat technické normy úpravy povrchu výsypek, které budou v oblastech soustředěné těžby podkladem pro předávání ploch k rekultivaci a pro ekonomické vyhodnocení jednotlivých způsobů sypání. U výsypek nesmějí průměrné povrchové nerovnosti přesahovat ± 1 m;
2. převýšené výsypky zakládat na únosné základové půdě tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a aby co největší plocha mohla být využita pro jejich zemědělskou rekultivaci. Přitom je třeba přihlédnout i k hydrologickým poměrům výsypky a jejího podloží i okolí, aby nedošlo k zabahnění okolní zemědělské půdy. Proti působení vodní eroze a k zabezpečení proti sesuvům upravit svahy výsypek tak, aby úhel sklonu zajišťoval jejich stabilitu se zřetelem na mechanické vlastnosti výsypkových zemin a výšku výsypky (generální sklon výsypek nemá být větší než 1 : 4, sklon svahů 1 : 2). Při vyšších výsypkách je nutno svahy zabezpečit terasováním generálního svahu a vhodným odstupem jednotlivých výsypkových stupňů (etáží). Svahy teras řádně upravit a zajistit proti vodní erozi (např. zatravněním, výsadbou keřů a vhodných křovin, technickými prostředky);
3. zpřístupnit výsypky příjezdními komunikacemi, u větších výsypek vybudovat též síť účelových komunikací na náhorní ploše a výsypkových stupních (etážích) a zachovávat přitom zásady protierozní ochrany;
4. zahladit následky neorganizovaného sypání zemin v oblastech soustředěné těžby uhlí též na starých výsypkách úpravou jejich svahů, přesypáním těchto výsypek, popřípadě podle daných podmínek přímo biologickou rekultivací;
5. při budování výsypek dbát i na úpravu vodního režimu v půdě, povrch výsypek urovnat a upravit tak, aby na něm mohly být používány zemědělské stroje, korunu výsypek nejméně v mocnosti vegetační vrstvy vytvořit ze zemin, u nichž jsou předpoklady zúrodnění a postupného intenzívního obhospodařování; pro usnadnění průsaku srážkové vody a omezení jejího odtoku na minimum vytvářet vhodný strukturální stav půdy, například biologickou rekultivací, pěstováním vhodných druhů rostlin;
6. upravit v dohodě s vodohospodářskými orgány celkový vodní režim na plochách narušených těžbou, aby byly odstraněny nepříznivé účinky poklesu podzemních vod a umožněn neškodný odtok povrchových vod;
7. zajistit obdělání pozemků, u nichž je těžbou nerostných surovin podstatně narušeno jejich obdělávání, a to do doby, než bude možno po skončení těžby, popřípadě po provedené rekultivaci sousedních pozemků, zahrnout tyto pozemky do organizace zemědělského půdního fondu;
b) při hlubinné těžbě
1. snižovat - pokud je to za daných technicko-ekonomických podmínek možné - poklesy zemědělské půdy (zakládkou vyrubaných slojí apod.);
2. v místech intenzívních poklesů a před postupem odvalů provádět skrývku kultivace schopných zemin a využívat je k rekultivaci znehodnocených poddolovaných pozemků a k úpravě odvalů, které lze rekultivovat na zemědělskou, popřípadě lesní půdu;
3. na mírnějších nezvodnělých půdních poklesech provést terénní úpravy, hlubší poklesy vyplnit náhradními hmotami a převrstvit ornicí za účelem dalšího zemědělského využití;
4. na zamokřených pozemcích, pokud byly dotčeny při hlubinné těžbě a činnosti s ní související, upravit vodní režim buď odvodněním a úpravou narušených vodních toků nebo zvodnělé plochy zasypat náhradními hmotami a překrýt ornicí pro další zemědělské využití a nejsou-li tu náhradní hmoty, zvodnělé poklesové kotliny řádně upravit na víceúčelové vodní nádrže, včetně osazení břehů vhodnou vegetací.
(3) Kromě povinností uvedených v odstavci 1 jsou průmyslové organizace, pokud při jejich činnosti vznikají odvaly odpadních hmot (složiště popelovin, flotačních hlušin apod.), povinny dodržovat tato opatření:
a) odvaly popílků a strusek zakládat především do neúrodných terénních nerovností přirozených i umělých (např. do vytěžených lomů, pískoven a hlinišť);
b) k omezení prašnosti při budování odvalů zajistit odvoz popílků a strusek na odval ve zvlhčeném stavu; při hydraulickém způsobu dopravy zajistit čištění odpadní vody z odvalů a zamezit prosakování vody do okolní půdy. Budovat odvaly plošné s dobře urovnaným povrchem, plochy odvalů udržovat v bezprašném (vlhkém) stavu; při přerušení provozu (pokud nebudou odvaly rekultivovány) upevnit povrchovou vrstvu dostatečným množstvím příměsí vazkých zemin;
c) plochy určené pro odval zaplňovat postupně tak, aby jednotlivá zaplněná místa mohla být včas rekultivována;
d) odvaly trvale vyřazené z provozu a určené k zemědělskému využití rekultivovat převrstvením kulturní vrstvou půdy; k rekultivaci využít vlastní skrývky ornice, popřípadě přebytků skrývky ornice a zúrodnění schopných zemin z jiných podniků.