§ 2.
(1) Ustanovení vládního nařízení č. 145/1919 Sb. z. a n. jest použiti bez ohledu na státní příslušnost a bydliště osoby povinné též na výkon usnesení, jimiž byla zjištěna výše výživného, jež má platiti nemanželský otec, v řízení nesporném podle čl. I, § 16, cís. nař. ze dne 12. října 1914, č. 276 ř. z. (I. dílčí novely k obecnému zákonu občanskému).
(2) Předpisy, jimiž exekuční úkony pro vymáhání peněžních závazků, znějících na rakousko-uherské koruny, jsou prohlášeny za nepřípustny, zůstávají beze změny.