§ 17
(1) Poslanec národního výboru nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo z obdobného poměru (člena družstva). Organizace, jejímž je poslanec pracovníkem, je povinna umožnit mu výkon funkce; to platí i o členech komisí národních výborů, kteří nejsou poslanci.
(2) Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu. Ostatním poslancům a členům komisí, kteří nejsou poslanci,poskytne organizace, k níž jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, potřebné pracovní volno s náhradou mzdy; vláda stanoví nařízením, ve kterých případech mohou od národního výboru obdržet ještě odměnu za výkon funkce. Náhrada skutečných výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce, jim náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.
(3) Poslanec národního výboru může při výkonu funkce užívat bezplatně hromadných dopravních prostředků v rozsahu a za podmínek, které stanoví vláda nařízením. Vláda též podrobněji upraví nařízením poskytování odměn a náhrad skutečných výdajů poslancům.