§ 2.
Nároky však nezaniknou:
1. dokáže-li oprávněný příkazce, že škoda byla způsobena zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí železnice;
2. jde-li o nároky z opoždění, byly-li uplatněny u jedné ze železnic, označených v článku 42, § 3, ve lhůtě nepřesahující čtrnáct dnů, nečítajíc v to den odběru;
3. jde-li o nároky z částečné ztráty nebo z poškození:
a) byla-li zjištěna ztráta nebo poškození před odběrem zboží oprávněným příkazcem podle článku 43;
b) bylo-li zjištění, jež se mělo stati podle článku 43, opominuto pouze vinou železnice;
4. jde-li o nároky ze škod zevně neznatelných, které byly zjištěny po odběru, za těchto podmínek:
a) když železnice nenabídla oprávněnému příkazci přezkoumání zboží ve stanici určení;
b) když byla žádost za zjištění podle článku 43 podána hned po objevení škody a nejpozději v sedmi dnech po odběru zboží;
c) když oprávněný příkazce dokáže, že škoda vznikla v době mezi přijetím zboží ku přepravě a jeho dodáním;
5. jde-li o nároky na vrácení zaplacených částek nebo dobírky podle článku 19.