§ 1.
Železnice, která zaplatila náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo za poškození podle ustanovení této Úmluvy, má právo postihu proti železnicím, které se zúčastnily přepravy, podle těchto ustanovení:
a) železnice, která škodu způsobila, ručí sama;
b) byla-li škoda způsobena několika železnicemi, ručí každá z nich za škodu, kterou způsobila. Není-li v daném případě rozlišení možné, rozdělí se náhrada mezi ně podle zásad uvedených pod písmenem c);
c) nemůže-li býti dokázáno, že byla škoda způsobena jednou nebo několika železnicemi, rozdělí se příslušná náhrada mezi všechny železnice zúčastněné na přepravě s výjimkou těch, které dokáží, že se škoda nestala na jejich tratích. Rozdělení se provede v poměru k počtu kilometrických vzdáleností podle použitých tarifů.