§ 20
Hodnota předmětu sporu
(1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.
(2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:
a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění;
b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku;
c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů;
d) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání.
(3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.
(4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.