Článek 2
Rozhodnutí o výživném vydaná v jednom ze smluvních států se uznávají a prohlašují za vykonatelná v ostatních smluvních státech bez věcného přezkoumání, jestliže:
1. orgán, který vydal rozhodnutí, byl podle této úmluvy příslušným;
2. žalovaná strana byla podle práva státu, jehož orgán o věci rozhodl, řádně předvolána nebo zastoupena; uznání a vykonatelnost je však možno odepřít, jde-li o rozhodnutí, vydaná pro zmeškání, jestliže orgán vykonávající rozhodnutí dojde s přihlédnutím ke všem okolnostem případu k názoru, že zmeškavší strana bez svého zavinění o řízení nevěděla nebo se v něm nemohla hájit;
3. ve státě, kde bylo vydáno, rozhodnutí nabylo právní moci; předběžně vykonatelná rozhodnutí a prozatímní opatření budou však orgánem výkonu rozhodnutí prohlášena za vykonatelná, i když je možno proti nim podat opravný prostředek, jestliže obdobná rozhodnutí mohou být vydávána a vykonávána ve státě, jehož orgán rozhodnutí vydal;
4. rozhodnutí neodporuje jinému rozhodnutí, které bylo vydáno v téže věci a mezi týmiž stranami ve státě, kde je nárok uplatňován; uznání a výkon mohou být odepřeny, jestliže před vydáním rozhodnutí bylo ve státě, v němž je nárok uplatňován, zahájeno řízení v téže věci;
5. rozhodnutí zjevně neodporuje veřejnému pořádku státu, v němž je nárok uplatňován.