Článek 4.
a) U lodí, určených k dopravě zboží, jsou míry měřeny přímo na lodi.
Část lodního tělesa, která se má měřili, jest rozdělena vodorovnými rovinami na vrstvy zpravidla o výšce jednoho decimetru.
Vodorovná plocha každé vrstvy jest rozdělena pořadnicemi kolmými k podélné ose lodi na plošné úseky. Ve střední části, tvaru přibližně obdélníkového, jakož i v každém výběžku na přídi a zádi, jsou nejméně čtyři takové plošné úseky.
K výpočtu plošného obsahu ploch, omezených křivkami, jest nutno používali Simpsonova pravidla.
Nejkrajnější části výběžků na přídi a zádi lodi, jejichž výška se rovná nanejvýše výšce úseků sousedních, mohou, je-li toho třeba, tvořili plošné úseky, jichž plošný obsah jest počítán zvláště.
Objem jedné vrstvy se obdrží, násobí-li se poloviční součet plošných obsahů horní a dolní plochy výškou; dovolí-li to tvary lodi, může . býti pro výpočet seskupeno několik vrstev.
Podíl, rovnající se objemu vrstvy, dělenému počtem centimetrů, vyjadřujících její výšku, jest považován za vztlak lodi pro každý centimetr ponoru této vrstvy.
b) U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, uzná se za vztlak odpovídající určité rovině ponoru, sedmdesát setin součinu následujících rozměrů, vztahujících se k vnějšímu povrchu lodního tělesa, bez vyčnívajících částí, a to:
1. Délky, rovnající se vzdálenosti mezi dvěma svislými rovinami, kolmými na podélnou osu lodi a dotýkajícími se vnějšího obrysu příslušné roviny ponoru.
2. Největší šířky této roviny ponoru.
3. Středního ponoru, měřeného svislou vzdáleností mezi řečenou rovinou ponoru a nejnižší částí lodního tělesa v příčném řezu, vedeném uprostřed délky, vymezené ve výše uvedeném odstavci 1.
Tyto tři rozměry jsou změřeny buď na samotné lodi nebo stanoveny podle stavebních výkresů.