Čl. I
Zákon ze dne 23. března 1928, č. 48 Sb., o směnečném poplatku, se mění a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 2, odst. 1 úvodní věty a č. 1 a 2 znějí:
"(1) Směnky jsou podrobeny poplatku z částky, na kterou znějí (směnečný peníz), a to:
1. směnka, ze které lze bezpečně zjistiti, že je splatná do 3 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení uvedeného na ní, 1 Kčs z každých třebas jen začatých 2 000 Kčs;
2. směnka, která dospívá ve lhůtě delší 3 měsíců a 5 dnů, nikoliv však delší 6 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení, 2 Kčs z každých třebas jen začatých 1 000 Kčs;"
2. Ustanovení § 2, odst. 2 zní:
"Směnky splatné na viděnou nebo určitý čas po viděné jsou podrobeny poplatku jako směnky uvedené v odstavci 1, č. 1, není-li z nich zřejmo, že dospívají ve lhůtě delší 3 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení; je-li z nich zřejmo, že jsou splatny po 3 měsících a 5 dnech, jsou podrobeny poplatku podle ustanovení odstavce 1, č. 2, po případě 3 (§ 6, odst. 2). O směnkách splatných na viděnou nebo určitý čas po viděné platí také ustanovení odstavce 1, č. 3 o hypotékární doložce."
3. V § 4 se připojuje další odstavec 7, který zní:
"(7) Podle ustanovení odstavce 1 se posuzuje také směnka, která sice není označena jako směnka na viděnou, na niž se však podle směnečného práva hledí jako na směnku na viděnou proto, že v ní chybí údaj o času, kdy má býti placeno."
4. V § 12, č. 1 se nahrazuje tečka za ustanovením písm. C) středníkem.
5. V § 12, č. 1 se vsunuje další ustanovení písm. D), které zní:
"D) přímým zapravováním, které lze povoliti na žádost peněžním ústavům."