§ 1
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku, příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů 1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady se zvyšuje o 2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1971.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku se na žádost pracovníka určí na základě průměrného měsíčního výdělku zvýšeného podle odstavce 1 i tehdy, jestliže pracovníku nebyla do 31. prosince 1971 poskytována, protože to neumožňovaly právní předpisy o částkách omezujících způsob výpočtu a poskytování těchto náhrad. 2)
------------------------------------------------------------------
1) Jde zejména o tyto předpisy:
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
2) § 7 odst. 3, § 8, § 31 odst. 2 zákona č. 150/1961 Sb.,
§ 8 vyhlášky č. 7/1962 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o náhradách při úrazech a nemocech z povolání,
§ 8 odst. 2 zákona č. 30/1965 Sb.,
čl. II odst. 4 zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce,
§ 195 odst. 2 zákoníku práce.