§ 19
Ochranná pásma
(1) Ochrannými pásmy se pro účely tohoto zákona rozumějí území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou (dále jen "vodní zdroj").
(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma prvního stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma druhého stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
(3) Ochranná pásma stanoví, změní nebo zruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení nebo změně ochranného pásma vznikne věcné břemeno k dotčeným nemovitostem; práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene přecházejí na právní nástupce oprávněných a povinných osob. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde je návrh povinen podat vlastník nádrže. Návrh na změnu ochranných pásem podává podle potřeb zajištění ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ten, kdo má povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde návrh na změnu podává vlastník nádrže. Pravomocné rozhodnutí o stanovení, změně nebo zrušení ochranného pásma zašle vodohospodářský orgán příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení záznamu v katastru nemovitostí. 8a)
(4) V ochranných pásmech je zakázáno provádět činnosti ohrožující nebo poškozující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Tyto činnosti stanoví vodohospodářský orgán po projednání s dotčenými orgány státní správy v rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma podle odstavce 3. Vodohospodářský orgán může též v rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem po projednání s dotčenými orgány státní správy omezit užívání nemovitostí a stanovit podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.
(5) Vlastník nemovitosti, případně osoba, která k ní vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů, 8b) má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání nemovitosti v ochranných pásmech.
(6) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech a náhrady za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech nese ten, kdo má povolení k odběru vody z vodního zdroje, pro který se stanoví ochranná pásma, s výjimkou vodárenských nádrží, kde tyto náklady a náhrady nese vlastník vodárenské nádrže.
(7) Nedojde-li mezi vlastníkem nemovitosti, případně osobou, která k nemovitosti vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů, 8b) a tím, kdo je povinen poskytnout náhradu za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech (odstavec 6), k dohodě o její výši, rozhodne o její výši na návrh vlastníka nemovitosti nebo osoby, která k nemovitosti vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů, 8b) nebo toho, kdo je povinen poskytnout náhradu, soud.
(8) Ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem.
------------------------------------------------------------------
8a) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
§ 5 odst. 3 písm. b) zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
8b) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.