Příloha č. 5
Vysvětlující poznámky k celní hodnotě
K § 66 odst. 2 zákona
Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.
K § 66 odst. 2 a 3 zákona
Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů je neprodával nebo je nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.
K § 66 odst. 2 písm. b)
Může se jednat například o tyto případy:
a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí i jiné zboží v určitém množství;
b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;
c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží: například, když dovážené zboží je polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků. Nicméně podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, nebudou však důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely § 66 odst. 2.
K § 66 odst. 3 zákona
1. Odstavce 3 a 4 předvídají odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.
2. Odstavec 3 stanoví, že v případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení, vlastní okolnosti prodeje budou přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní úřad pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní úřad mohl již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohl se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení neovlivnilo cenu.
3. Nemůže-li celní úřad přijmout převodní hodnotu bez dalšího vyšetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž by bylo třeba, aby mohla přezkoumat okolnosti prodeje. K tomuto cíli by celní úřad měl být připraven přezkoumat příslušné stránky převodu včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle ustanovení § 65 odst. 3 zákona, kupují a prodávají jeden od druhého, jako kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném odvětví výroby nebo způsobem, jimž prodávající sjednává ceny v prodejích s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Jestliže se ukázalo, že cena je dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za reprezentativní období (například za roční období) při prodejích zboží stejné kategorie nebo druhu, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna.
4. Odstavec 4 postupuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní cena je velmi blízká ceně "měřítku", která byla předtím přijata celním úřadem, a proto je přijatelná podle § 66 zákona. Odpovídá-li některému z měřítek uvedených v odstavci 4, není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odstavců 3 a 4 písm. b) zákona. Má-li celní úřad již dostatek informací, aby se ujistil bez dalšího podrobného vyšetření, že některé z měřítek uvedených v odstavci 4 bylo splněno, není důvodu, aby požadoval od dovozce průkaz, že měřítko může být splněno.
K § 66 odst. 4 zákona
K určení, že nějaká hodnota je "velmi blízká" druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví, o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je význačný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu, jako například pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě "měřítku" uvedenému v § 66 odst. 4 zákona, malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží může být nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.
K § 67 odst. 1 zákona
Za nepřímé placení se považuje například úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávajícího kupujícím.
1. Při uplatňování těchto ustanovení se celní úřad pokud možno v každém případě odvolá na prodej stejného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se odvolat na prodej stejného zboží uskutečněný za jedné z těchto tří situací:
a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích,
b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných množstvích, nebo
c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.
2. Zjistí se prodej podle jedné z těchto tří situací, provedou se úpravy za tím účelem, aby se přihlédlo:
a) pouze k činiteli množství,
b) pouze k činiteli obchodní úrovně, anebo
c) jak k činiteli obchodní úrovně, tak i k činiteli množství.
3. Výraz "anebo" připouští možnost odvolat se na prodeje a provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.
4. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu odůvodněnou odlišnou obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, se provede pouze na základě průkazů, které zřejmě zajišťují, že je rozumná a přesná, například podle platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží, které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a jediné stejné zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek, a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení § 68 a 69 vhodné.
K § 71 zákona
1. Celní hodnota se podle tohoto ustanovení určuje zpravidla na základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vypočtené hodnoty však může být třeba přezkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci orgánů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající je ochoten sdělit údaje potřebné ke zjištění nákladů orgánům země dovozu a poskytnout jim v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.
2. "Cena nebo hodnota" zmíněná v § 71 odst. 1 písm. a) zákona se určí na základě údajů týkajících se výroby hodnoceného zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné se všeobecně přijatými zásadami účetnictví uplatňovanými v zemi výroby zboží.
3. "Částka pro zisk a všeobecné výlohy" zmíněná v § 71 odst. 1 písm. b) se určuje na základě informací poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje byly neslučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňované v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.
4. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána dvakrát.
5. V této souvislosti je nutno poznamenat, že "částku pro zisk a všeobecné výlohy" je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém zvláštním případě zisk výrobce je nízký, a všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může například stát, uvádí-li se výrobek v zemi dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že se spokojuje s nízkým ziskem při prodejích dováženého zboží za zvláštních obchodních okolností, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky pro zisk za předpokladu, že je prokáže platnými obchodními důvody a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. To se může například stát, byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy poskytnuté výrobcem slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovanými výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, částka pro zisk a všeobecné výlohy může být založena na případných informacích, jiných než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.
6. Při určování, zda některé zboží je "stejné kategorie nebo stejného druhu", je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení § 70 odst. 1 písm. a) zákona je nutno postupovat zkoumáním prodeje na vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat nutné informace. Pro účely § 71 odst. 1 písm. b) zákona musí být "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno.
K § 72 zákona
1. Celní hodnoty určované podle ustanovení § 72 by měly být založeny v největší možné míře na dříve určených celních hodnotách.
2. Metody hodnocení používané podle § 72 by měly být metody vymezené v § 66 až 71 zákona, avšak určitá rozumná pružnost při uplatňování těchto metod bude v souladu s cíli a s ustanoveními § 66 odst. 2 zákona.
3. Některé příklady ukáží, co nutno rozumět rozumnou pružností:
a) Stejné zboží - požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;
b) Podobné zboží - požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;
c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno "ve stavu, v němž bylo dovezeno", který je obsažen v § 70 odst. 2 zákona, může být vykládán pružně; lhůta "90 dnů" může být uplatňována pružně.
K § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona
1. Do přičítání prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) zákona k dovezenému zboží zasahují dva zřetele, totiž hodnota samotného prvku a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně přijatými zásadami účetnictví.
2. Pokud jde o hodnotu prvku, získá-li dovozce prvek za danou cenu od prodávajícího, který s ním není ve spojení, je tato cena hodnotou prvku. Byl-li prvek zhotoven dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, jeho hodnotou budou náklady na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl nebo nebyl získán nebo zhotoven tímto dovozcem, bude nutno původní náklady na získání nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.
3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je nutno tuto hodnotu přičíst k dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Například hodnota může být přičtena k první zásilce, chce-li dovozce zaplatit clo z celé hodnoty najednou. Jiný příklad: dovozce může požádat, aby hodnota byla přičtena k počtu jednotek vyrobených až do doby první zásilky. Ještě další příklad: dovozce může žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li smlouvy nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na listinách poskytnutých dovozcem.
4. Pro ilustraci uvedeného lze zkoumat případ dovozce, který dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním kupní smlouvu na 10.000 jednotek. Když přijde první zásilka o 1.000 jednotkách, výrobce již vyrobil 4.000 jednotek. Dovozce může požádat celní úřad, aby přičetl hodnotu formy na 1.000 jednotek, 4.000 jednotek nebo 10.000 jednotek.
K § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona
1. Hodnoty k přičtení za prvky uvedené v § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 mají být založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích. Aby se co nejvíce usnadnil úkol, který jak pro dovozce, tak pro celní úřad představuje určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se pokud možno použít snadno použitelných údajů z obchodních písemností kupujícího.
2. Pro prvky poskytnuté kupujícím a které zakoupil nebo najal, hodnotou k přičtení bude kupní cena nebo nájemné. Za veřejně přístupné prvky se přičtou pouze náklady na kopii.
3. Hodnoty k přičtení mohou být vypočteny celkem snadno podle struktury daného podniku, zběhlosti jeho řízení a na jeho metodách účetnictví.
4. Například je možné, že podnik, který dováží různé výrobky pocházející z různých zemí, vede účetnictví svého střediska designu mimo zemi dovozu, aby se ukázaly přesně náklady připočítatelné k danému výrobku. V takových případech se může patřičná úprava provést přímo podle ustanovení § 75 zákona.
5. V jiném případě může podnik přenést náklady na středisko designu, umístěné mimo zemi dovozu, do všeobecných výloh, aniž by je přičítal k jednotlivým výrobkům. V takovém případě je možno podle ustanovení § 75 zákona provést patřičnou úpravu, pokud jde o dovážené zboží tím, že se celkové náklady na středisko designu přičtou na celou výrobu, která používá služeb tohoto střediska, a takto přičtené náklady se přičtou k hodnotě dovozu podle počtu jednotek.
6. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat, aby při určování přiměřené metody přičítání byly vzaty v úvahu rozličné činitele.
7. V případě, kdy zhotovení dotyčného prvku zasahuje do několika zemí a delší období, úprava by se měla omezit na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo zemi dovozu.
K § 75 odst. 1 písm. c) zákona
Poplatky za používání patentů a licenční doplatky zmíněné v § 75 odst. 1 písm. c) zákona mohou mimo jiné zahrnovat platby týkající se patentů, výrobních nebo obchodních známek a autorských práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v zemi dovozu se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží.
K § 75 odst. 3 zákona
Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje týkající se přirážek, které mají být přičteny podle ustanovení § 75, nemůže být převodní hodnota určená podle ustanovení § 66 zákona. Tak tomu bude například v tomto případě: poplatek za použití patentu na základě prodejní ceny litru určitého výrobku v zemi dovozu, který byl dovezen v kilogramech a po dovozu změněn v roztok. Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných prvcích, které nijak nesouvisejí s dováženým zbožím (je-li například dovezené zboží smícháno s domácími přísadami a nedá se již samostatně ztotožnit, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet se přičítat prvek odpovídající tomuto poplatku za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno vyčíslit, může se tento prvek přičítat k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.
K § 65 odst. 3 zákona
Pro účely tohoto ustanovení je osoba v postavení, kdy kontroluje druhou, může-li ji právně nebo fakticky donucovat nebo usměrňovat.
K § 70 odst. 1 písm. a) zákona
1. "Zisk a všeobecné výlohy" je třeba brát jako celek. Číselný údaj pro účely této srážky by se měl určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji vyplývajícími z prodejů dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v zemi dovozu. Jsou-li číselné údaje dovozce neslučitelné s těmito číselnými údaji, může být obnos pro zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.
2. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh musí být otázka, je-li určité zboží "stejné kategorie nebo stejného druhu" rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo řady dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží, jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely tohoto ustanovení "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" zahrnuje zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.
K § 70 odst. 2 zákona
1. Použije-li se tato metoda, budou srážky za hodnotu přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů, výpočetních metod přijatých v tomto výrobním odvětví a jiných praktik v tomto odvětví.
2. Tato metoda určení celní hodnoty nemůže být zpravidla uplatněna, ztratí-li zboží dalším zpracováním nebo přepracováním svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou totožnost, ale hodnota přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá zjistit přesně bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou totožnost, ale tvoří tak malý prvek zboží prodávaného v zemi dovozu, že použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k předchozímu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.
3. Například: zboží se prodává podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| Prodané množství | Jednotková cena | Počet prodejů | Celkové množství |
| | | | prodané za |
| | | | jakoukoliv cenu |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| 1 - 10 jednotek | 100 | 10 prodejů po | 65 |
| | | 5 jednotkách | |
| | | 5 prodejů po | |
| | | 3 jednotkách | |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| 11 - 25 jednotek | 95 | 5 prodejů po | 55 |
| | | 11 jednotkách | |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| více než 25 | 90 | 1 prodej za | 80 |
| jednotek | | 50 jednotek | |
| | | 1 prodej za | |
| | | 30 jednotek | |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.
4. Jiný příklad: došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek; jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.
5. Třetí příklad: za této situace, kde se různé množství prodá za různé ceny.
- Prodeje
+------------------+-----------------+
| Prodané množství | Jednotková cena |
+------------------+-----------------+
| 40 jednotek | 100 |
+------------------+-----------------+
| 30 jednotek | 90 |
+------------------+-----------------+
| 15 jednotek | 100 |
+------------------+-----------------+
| 50 jednotek | 95 |
+------------------+-----------------+
| 25 jednotek | 105 |
+------------------+-----------------+
| 35 jednotek | 90 |
+------------------+-----------------+
| 5 jednotek | 100 |
+------------------+-----------------+
- Celkem
+--------------------------+-----------------+
| Celkové prodané množství | Jednotková cena |
+--------------------------+-----------------+
| 65 | 90 |
+--------------------------+-----------------+
| 50 | 95 |
+--------------------------+-----------------+
| 60 | 100 |
+--------------------------+-----------------+
| 25 | 105 |
+--------------------------+-----------------+
V tomto případě je největší počet prodaných kusů za konkrétní cenu 65, takže cena za jednotku za největší úhrnné množství je 90.
------------------------------------------------------------------