Článek III
1. Každý smluvní stát, který podle svého vnitřního zákonodárství vyžaduje jako podmínku ochrany práv autorů splnění formálních náležitostí, jako jsou uložení, registrace, vyznačení, notářské osvědčení, zaplacení poplatků, vyrobení nebo uveřejnění na jeho území, musí pokládat tyto požadavky za splněné pro každé dílo chráněné podle této úmluvy, které bylo poprvé uveřejněno mimo území tohoto státu a jehož autor není občanem tohoto státu, jestliže od prvého uveřejnění tohoto díla všechny výtisky díla uveřejněného se svolením autora nebo každého jiného nositele autorského práva jsou opatřeny značkou (c) s připojením jména nositele autorského práva a s uvedením roku prvého uveřejnění; značka, jméno a rok musí být uvedeny takovým způsobem a na takovém místě, aby bylo jasně patrno, že je autorské právo vyhrazeno.
2. Ustanovení odstavce 1 nebrání žádnému smluvnímu státu, aby podrobil určitým formalitám nebo jiným podmínkám nabývání a výkon autorského práva k dílům poprvé uveřejněným na jeho území nebo k dílům vlastních občanů, ať byla uveřejněna kdekoliv.
3. Ustanovení odstavce 1 nebrání žádnému smluvnímu státu vyžadovat od osoby obracející se na soud, aby pro účely soudního řízení vyhověla předpisům soudního řádu, jako například o zastupování žalobce advokátem v tomto státě oprávněným nebo o předložení jednoho výtisku díla soudu nebo správnímu úřadu nebo oběma zároveň. Nebude-li však těmto požadavkům vyhověno, nebude tím autorské právo dotčeno. Žádný z těchto požadavků nemůže být uplatňován vůči občanovi jiného smluvního státu, není-li uplatňován vůči občanům státu, kde se žádá o ochranu.
4. Každý smluvní stát je povinen zajistit právní ochranu neuveřejněných děl občanů ostatních smluvních států bez formálních podmínek.
5. Poskytuje-li smluvní stát dobu ochrany na víc než jedno období a je-li trvání prvého období delší než některá z nejkratších dob uvedených v článku IV této úmluvy, není tento stát pro druhé a další období ochrany vázán ustanovením odstavce 1 tohoto článku.