§ 4
Podmínky ozáření potravin a potravinových surovin ionizujícím zářením
(1) Ozářit lze pouze potraviny a suroviny uvedené v příloze č. 1, a to jen do výše nejvyšší celkové průměrné přípustné absorbované dávky. V době ozáření musí potravina a surovina splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost potraviny s výjimkou ukazatele, pro který je ozařování prováděno. Způsob výpočtu celkové průměrné absorbované dávky záření je uveden v příloze č. 2.
(2) Potraviny a suroviny lze ionizujícím zářením ozářit, jen pokud
a) pro to existuje dostatečná technologická nutnost, např. případy uvedené v odstavci 3,
b) nevznikne zdravotní riziko pro spotřebitele a ozáření je provedeno za dodržení podmínek stanovených touto vyhláškou,
c) je to příznivé pro spotřebitele,
d) není ozáření použito jako náhrada hygienických a zdravotních opatření nebo správné výrobní a zemědělské praxe.
(3) Za podmínek stanovených v odstavci 2 může být ionizující záření použito pouze k
a) zničení patogenních organismů, a tím snížení nebezpečí nákazy přenášené potravinami,
b) omezení kažení potravin zpomalením nebo zastavením rozkladných procesů zničením organismů přispívajících k těmto rozkladným procesům,
c) redukci ztrát vznikajících předčasným zráním, rašením nebo klíčením, nebo
d) zničení škodlivých organismů obsažených v rostlinných produktech a rostlinách.
(4) Maximální celková průměrná přípustná absorbovaná dávka ionizujícího záření může být aplikována jednorázově nebo v opakovaných dílčích dávkách až do výše stanovené v příloze č. 1.
(5) Ošetření potravin a surovin ionizujícím zářením nesmí být použito v kombinaci s chemickým ošetřením, které má stejný účel. 5)
------------------------------------------------------------------
5) Čl. 5 odst. 2 a čl. 12 směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 1999/2/ES ze dne 22. 2. 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací.