Článek 25
Prohlášení za nezvěstného nebo za mrtvého. Určení faktu smrti
1. K prohlášení osoby za nezvěstnou nebo za mrtvou a k určení faktu smrti je dána pravomoc justičních orgánů smluvní strany, jejímž občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla naživu, u ostatních osob - je dána pravomoc justičních orgánů v místě, kde se osoba naposled zdržovala.
2. Justiční orgány jedné smluvní strany mohou prohlásit občana druhé smluvní strany nebo jinou osobu, zdržující se na jejím území, za nezvěstnou nebo za mrtvou a také mohou určit fakt jejich smrti na návrh osob, majících na tom zájem a zdržujících se na jejím území, jejichž práva a zájmy se opírají o právní řád této smluvní strany. Rozhodnutí vydaná dle odstavce 2 tohoto článku jsou platná pouze na území smluvní strany, jejíž justiční orgán rozhodnutí vydal.
3. V řízení o prohlášení za nezvěstného nebo za mrtvého používají soudy smluvních stran právního řádu svého státu.