Článek IX
1. Kde předpisy o systémech náhrady škody národního nebo veřejného zdravotního pojištění, sociálního pojištění, sociálního zabezpečení, pojištění zaměstnanců nebo pojištění proti nemocím z povolání zahrnují náhradu za jadernou škodu, se budou práva poživatelů výhod těchto systémů na získání náhrady škody podle této úmluvy a práva na postih vůči odpovědnému provozovateli vyplývající z těchto systémů řídit, s výjimkou ustanovení této úmluvy, právem smluvní strany, v níž takovéto systémy byly zřízeny, nebo předpisy mezivládní organizace, která takovéto systémy vytvořila.
2. a) Pokud osoba, která je státním občanem jiné smluvní strany, než je provozovatel, zaplatila náhradu za jadernou škodu podle mezinárodní úmluvy nebo podle práva státu, který není smluvní stranou, přechází na takovouto osobu, až do částky, kterou zaplatila, práva takto odškodněné osoby podle této úmluvy. Žádná osoba však nezíská žádná práva v rozsahu, v jakém má provozovatel právo na postih vůči ní na základě této úmluvy.
b) Nic v této úmluvě nebude bránit provozovateli, který zaplatil náhradu za jadernou škodu z jiných fondů než těch, jež jsou stanoveny na základě odstavce 1 článku VII, v tom, aby vymáhal od osoby poskytující finanční záruku podle tohoto článku nebo od státu zařízení, až do částky, kterou zaplatil, sumu, kterou by takto odškodněná osoba byla obdržela podle této úmluvy.