Článek I
(1) Každý stát, považovaný podle praxe zavedené Valným shromážděním Spojených národů za rozvojovou zemi, který ratifikuje tento akt, jehož nedílnou součástí je tato příloha, nebo k němu přistoupí, a který vzhledem ke své hospodářské situaci a ke svým sociálním nebo kulturním potřebám se nepovažuje ihned za schopna učinit opatření k zajištění ochrany všech práv podle tohoto aktu, může prohlásit sdělením uloženým u generálního ředitele při ukládání své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, anebo s výjimkou podle článku V odst. 1 c) kdykoliv později, že uplatňuje možnost podle článku II nebo možnost podle článku III, anebo obě tyto možnosti. Místo uplatnění možnosti podle článku II může učinit prohlášení podle článku V odst. 1 a).
(2)
a) Každé prohlášení podle odstavce 1, oznámené před uplynutím období deseti let od vstupu článků 1 až 21 a této přílohy podle článku 28 odst. 2 v platnost, zůstane v účinnosti až do uplynutí tohoto období. Může být vcelku nebo zčásti obnoveno na další desetileté období sdělením uloženým u generálního ředitele nejdříve patnáct měsíců a nejpozději tři měsíce před uplynutím probíhajícího desetiletého období.
b) Každé prohlášení podle odstavce 1, oznámené po uplynutí období deseti let od vstupu článků 1 až 21 a této přílohy podle článku 28 odst. 2 v platnost, zůstane v účinnosti do uplynutí probíhajícího desetiletého období. Může být obnoveno způsobem stanoveným v druhé větě pododstavce a).
(3) Žádný stát Unie, který přestal být považován za rozvojovou zemi podle odstavce 1, není již dále oprávněn obnovit své prohlášení podle odstavce 2, a bez ohledu na to, zda oficiálně odvolá své prohlášení či nikoliv, pozbývá takový stát právo využívat možností podle odstavce 1 buď uplynutím desetiletého období, které právě probíhá, nebo tři roky po tom, kdy přestal být považován za rozvojovou zemi, přičemž se použije období, které uplyne později.
(4) Pokud jsou v době, kdy prohlášení učiněné podle odstavců 1 nebo 2 pozbude platnosti, na skladě exempláře, které byly pořízeny na základě licence udělené podle ustanovení této přílohy, lze nadále takové exempláře rozšiřovat až do jejich rozebrání.
(5) Každý stát, který je vázán ustanoveními tohoto aktu a který uložil prohlášení nebo oznámení podle článku 31 odst. 1 s ohledem na uplatňování tohoto aktu na určitém území, jehož postavení lze považovat za obdobné postavení států uvedených v odstavci 1, může učinit, pokud jde o takové území, prohlášení podle odstavce 1 i oznámení o obnovení podle odstavce 2. Dokud takové prohlášení nebo oznámení zůstane v platnosti, uplatňují se na území, ve vztahu k němuž bylo učiněno, ustanovení této přílohy.
(6)
a) Skutečnost, že stát využije některou z možností podle odstavce 1, nedovoluje jinému státu poskytovat dílům, jejichž státem původu je tento stát, ochranu nižší, než jakou je povinen poskytovat podle článků 1 až 20.
b) Možnost uplatňovat zásadu vzájemnosti podle článku 30 odst. 2 b) věta druhá nemůže být použita ve vztahu k dílům, jejichž státem původu je stát, který učinil prohlášení podle článku V odst. 1 a), a to až do dne, kdy uplyne příslušné období podle článku I odst. 3.