I.
Smlouva mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou o právních stycích v občanských, rodinných a trestních věcech, podepsaná v Praze dne 11. září 1956 (dále jen "Smlouva") se mění, případně doplňuje takto:
1. Po článku 4 Smlouvy se vkládá článek 4 A tohoto znění:
Článek 4 A
(1) Právní pomoc zahrnuje také zjišťování pobytu osob na území smluvní strany, proti nimž jsou nebo budou osobami, jež mají bydliště na území druhé smluvní strany, uplatňovány občanskoprávní či rodinněprávní nároky. Dožadující se orgány jsou povinny poskytnout za tím účelem podklady, z nichž vyplývají údaje pro zjištění pobytu.
(2) Právní pomoc obsahuje dále zjišťování organizace, v níž jsou zaměstnány osoby povinné platit výživné, je-li nebo má-li být výživné uplatňováno osobami, oprávněnými výživné požadovat, které mají své bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany. Tato povinnost zahrnuje také zjištění výše měsíčního příjmu, jehož dlužník dosahoval během posledních 12 měsíců.
2. Článek 16 Smlouvy zní takto:
Článek 16
Jazyk
(1) Orgány smluvních stran užívají ve vzájemném právním styku vlastního jazyka nebo jazyka ruského.
(2) K usnadnění právního styku se podle možnosti připojují překlady písemností v jazyce dožádané smluvní strany i v těch případech, v nichž je Smlouva povinně nepředepisuje.
3. Po článku 16 Smlouvy se vkládá článek 16 A tohoto znění:
Článek 16 A
Dohody k provedení Smlouvy
Příslušná ministerstva a generální prokurátoři smluvních stran mohou na základě a k provedení Smlouvy sjednávat dohody.
4. Článek 22 Smlouvy zní takto:
Článek 22
(1) Státním občanům jedné smluvní strany bude na území druhé smluvní strany poskytnuto osvobození od poplatků a záloh pro řízení za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako vlastním státním občanům.
(2) Osvobození od poplatků a záloh podle odstavce 1 platí pro všechny procesní úkony, které se v tomto řízení vyskytnou i před soudy druhé smluvní strany, včetně výkonu rozhodnutí.
5. Článek 27 Smlouvy zní takto:
Článek 27
Uzavření manželství
(1) Podmínky uzavření manželství se určují pro každého z budoucích manželů podle zákonů smluvní strany, jejímž je státním občanem.
(2) Forma uzavření manželství se řídí podle zákonů smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
(3) Forma uzavření manželství, jež se uzavírá před členem diplomatického nebo konzulárního zastoupení, který je k tomu zmocněn, se řídí podle zákonů státu vysílajícího diplomatického nebo konzulárního zástupce.
6. Po článku 27 Smlouvy se vkládají články 27 A, 27 B, 27 C, 27 D a 27 E tohoto znění:
Osobní a majetkové vztahy manželů
Článek 27 A
(1) Osobní a majetkové vztahy manželů stejného státního občanství se řídí podle zákonů smluvní strany, jejímiž jsou státními občany.
(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy zákony smluvní strany, na jejímž území mají či měli poslední společné bydliště. Neměli-li takové společné bydliště, užije soud vlastního práva.
Článek 27 B
(1) Pro rozhodování o osobních a majetkových vztazích manželů má pravomoc soud smluvní strany, jejímiž jsou manželé státními občany. Mají-li manželé v době podání návrhu své bydliště na území druhé smluvní strany, má pravomoc také soud této smluvní strany.
(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, má pro rozhodování o osobních a majetkových vztazích manželů pravomoc soud smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli manželé poslední společné bydliště.
(3) Nemají-li manželé společné bydliště, mají pravomoc soudy obou smluvních stran.
(4) Bylo-li řízení zahájeno u soudu jedné smluvní strany, nemůže být týž nárok mezi týmiž účastníky uplatňován u soudu druhé smluvní strany. Soud, u něhož byl nárok uplatněn později, vysloví z úřední moci svou nepříslušnost.
Rozvod
Článek 27 C
(1) Pro rozvod manželství platí zákony smluvní strany, jejímiž státními občany jsou oba manželé v době podání návrhu.
(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, užije soud, u něhož se řízení o rozvod koná, vlastních zákonů.
Článek 27 D
(1) Pro rozvod podle článku 27 C, odstavec 1 Smlouvy má pravomoc soud smluvní strany, jejímiž státními občany jsou manželé v době podání návrhu. Mají-li oba manželé v době podání návrhu své bydliště na území druhé smluvní strany, má pravomoc i tento soud.
(2) Pro rozvod podle článku 27 C, odstavec 2 Smlouvy má pravomoc soud smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé své bydliště.
(3) Má-li jeden z manželů své bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, mají pro řízení o rozvod manželství pravomoc soudy obou smluvních stran.
(4) Bylo-li řízení zahájeno u soudu jedné smluvní strany, nemůže být týž nárok mezi týmiž účastníky uplatňován u soudu druhé smluvní strany. Soud, u něhož byl nárok uplatněn později, vysloví z úřední moci svou nepříslušnost.
Článek 27 E
Pro zjištění neplatnosti manželství nebo pro určení, zda tu manželství je či není, stejně jako pro pravomoc v těchto případech, platí přiměřeně ustanovení článků 27 a 27 D Smlouvy.
7. Články 28, 29 a 30 Smlouvy znějí takto:
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
Článek 28
(1) Určení a popření otcovství se řídí podle zákonů smluvní strany, jejíž státní občanství získalo dítě narozením.
(2) Pro formu uznání otcovství stačí dodržet zákony smluvní strany, na jejímž území bylo prohlášení o uznání učiněno.
Článek 29
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí zákony smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě.
Článek 30
(1) Pro rozhodování o právních vztazích, uvedených v článcích 28 a 29 Smlouvy má pravomoc jak soud smluvní strany, jejímž je dítě státním občanem, tak i soud smluvní strany, na jejímž území má dítě své bydliště nebo pobyt.
(2) Bylo-li řízení zahájeno u soudu jedné smluvní strany, nemůže být týž nárok mezi týmiž účastníky uplatňován u soudu druhé smluvní strany. Soud, u něhož byl nárok uplatněn později, vysloví z úřední moci svou nepříslušnost.
8. Článek 49 Smlouvy se mění na čl. 49 A, před nějž se vkládá nový článek 49, který zní takto:
Článek 49
Pravomocná rozhodnutí orgánů jedné smluvní strany o nemajetkových věcech občanských a rodinných budou na území druhé smluvní strany bez dalšího řízení uznávána, měl-li orgán, který rozhodnutí vydal, pravomoc podle ustanovení této Smlouvy a žádný orgán druhé smluvní strany nevydal již dříve pravomocné rozhodnutí v této věci mezi týmiž účastníky řízení.
9. Článek 52 odstavec 2 Smlouvy zní takto:
(2) Návrh je třeba podat buď u justičního úřadu, který o věci rozhodl v prvé stolici, nebo u justičního úřadu, který je příslušný návrh vyřídit ve věci samé. Návrh podaný u soudu prvé stolice bude postoupen justičnímu úřadu, příslušnému k rozhodnutí ve věci samé. Návrh na povolení výkonu rozhodnutí se pokládá zároveň za návrh na provedení výkonu rozhodnutí. Smluvní strany zaručují, že výkon rozhodnutí bude proveden z úřední moci.
10. Článek 60 Smlouvy zní takto:
Článek 60
Žádost o převzetí trestního stíhání
(1) Smluvní strany se zavazují na žádost druhé smluvní strany provádět podle vlastních zákonů trestní stíhání svých státních občanů, kteří jsou podezřelí, že na území dožadující smluvní strany spáchali trestný čin nebo přečin (Straftat).
(2) Smluvní strany mohou žádat o převzetí stíhání takových porušení práva, jež se podle právního řádu dožadující smluvní strany považují za trestný čin nebo přečin (Straftat) a podle právního řádu dožádané smluvní strany jen za přestupek nebo porušení pořádkových předpisů.
Dožádaná smluvní strana vyřídí dožádání podle vlastních právních předpisů.
(3) Občanskoprávní nároky osob, poškozených porušením práva, uplatněné v převzatém řízení, se stanou - byl-li podán návrh na náhradu škody - součástí řízení.
11. Za článek 60 Smlouvy se vkládá článek 60 A tohoto znění:
Článek 60 A
Řízení při žádostech o převzetí trestního stíhání
(1) K žádosti o převzetí trestního stíhání třeba připojit:
- údaje, týkající se osoby, včetně jejího státního občanství,
- popis skutkového stavu,
- důkazní prostředky,
- prvopis spisů nebo jejich ověřený opis, pokud je to zapotřebí, jinak výsledek vyšetřování,
- opis znění ustanovení, jichž má být užito na čin podle práva platného v místě činu,
- návrh na náhradu škody,
- návrh na trestní stíhání, pokud je to podle práva dožádané smluvní strany zapotřebí.
(2) Žádost o převzetí trestního stíhání musí být podepsána a opatřena razítkem příslušného orgánu.
(3) Jestliže se obviněný v době žádosti o převzetí trestního stíhání nachází ve vyšetřovací vazbě nebo byl předběžně zadržen, třeba zajistit jeho převoz na území druhé smluvní strany.
(4) Dožádaná smluvní strana je povinna dožadující smluvní straně podat zprávu o konečném rozhodnutí. Na požádání dožadující smluvní strany je třeba jí zaslat vyhotovení konečného rozhodnutí.
12. Článek 61 Smlouvy zní takto:
Článek 61
Způsob styku
(1) Ve věcech vydání a při převzetí trestního stíhání se stýkají ministři spravedlnosti a generální prokurátoři smluvních stran navzájem v rámci své působnosti.
(2) Činitelé jmenovaní v odstavci 1 mohou smluvit, že při převzetí trestního stíhání se budou navzájem stýkat soudy nebo prokurátoři smluvních stran.