Úprava pracovní doby v roce 1972
(3) Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby se v Slovenské socialistické republice v roce 1972 upravuje tak, že pracovním dnem je také sobota 2. září 1972.
(4) Délka další pracovní směny v tento den se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek, který této směně předchází.
(5) Připadne-li pracovníku podle rozvrhu pracovních směn jeho pravidelná směna na den 2. září, určí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem tomuto pracovníku další pracovní směnu na jiný vhodný den v měsíci září 1972.
(6) Organizace může se souhlasem závodního výboru Československého revolučního odborového hnutí, ve státních orgánech po projednání s ním, přesunout druhou a třetí směnu na přetržitých pracovištích, která připadne na den uvedený v odstavci 3, na jiný vhodný den v měsíci září.
(7) Má-li pracovník rozvrženou týdenní pracovní dobu na šest pracovních dnů nerovnoměrně, rovná se jeho pracovní doba 2. září pracovní době v pátek (odstavec 4).
(8) Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 3 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací dohodnutou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), pokud se při jeho dohodnutí vycházelo z pracovní doby platné pro ostatní pracovníky v organizaci, s výjimkou pracovníků, kterým je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku, a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, který může pracovník podle tohoto posudku pracovat.
(9) Pracovní doba podle odstavce 3 se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na šest dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.
(10) Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 3 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem jeho pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu měsíce září.
(11) Posuzování nároků na dovolenou, způsob odměňování za práci a ostatních pracovněprávních nároků z titulu úpravy pracovní doby podle odstavce 3 se řídí vyhláškou federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 89/1971 Sb., o přesunu pracovního volna a pracovní doby a její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971,