§ 54
Dopravní cesta
(1) Dopravce je povinen, nebyla-li s odesílatelem dopravní cesta dohodnuta, provést přepravu po nejkratší cestě, jejíž použití je hospodárné se zřetelem k povaze nákladu a druhu použitého vozidla. Vznikne-li na této dopravní cestě překážka, která brání jejímu použití, je dopravce při volbě náhradní dopravní cesty povinen dodržet podmínky předchozí věty. Toto ustanovení platí přiměřeně i pro jízdy bez nákladu.
(2) Splní-li dopravce podmínky stanovené v odst. 1, má nárok na dovozné za vzdálenost odpovídající skutečně použité dopravní cestě.
(3) Nepoužije-li dopravce dopravní cesty uvedené v odst. 1, ač tak mohl učinit bez ohrožení bezpečnosti provozních zaměstnanců, vozidla nebo přepravované zásilky, smí požadovat dovozné jen za vzdálenost odpovídající dopravní cestě podle odst. 1.
(4) Délka dopravní cesty se určí podle kilometrovníku vydaného nebo schváleného ministerstvem dopravy. Nelze-li podle tohoto kilometrovníku určit délku dopravní cesty nebo její části, určí se
a) podle údajů o silničních vzdálenostech v mapách nebo v kilometrovnících schválených národními výbory. Není-li možno určit délku dopravní cesty tímto způsobem, zjistí se
b) podle směrových tabulí umístěných na pozemních komunikacích, a není-li možno použít ani tento způsob,
c) podle údajů tachografu popř. tachometru nebo
d) jiným vhodným způsobem.
(5) Při přepravách opakovaných za zásadně stejných podmínek jsou dopravci a odesílatelé povinni předem dohodnout délku dopravní cesty; změní-li se dohodnutá délka dopravní cesty, jsou povinni neprodleně provést změnu dohody.
(6) Pro určení délky dopravní cesty při přepravě kusových zásilek může tarif stanovit odchylné úpravy.