§ 3
(1) Ministerstvo sociální péče dá vymazati zástavní právo za zaručenou zápůjčku splacenou státem, jakož i poznámku státní záruky. Je-li splacená zápůjčka zaručena podle některého ze zákonů uvedených v § 1, odst. 1, první větě, vymaže zároveň soud na návrh ministerstva sociální péče zástavní právo za pokutu, zajišťující povinnosti vlastníka domu, a omezení vlastnického práva podle § 4 zákona č. 281/1919 Sb.
(2) Ustanovení odstavce 1 o výmazu zástavního práva za zaručenou zápůjčku, jakož i o výmazu jiných břemen, platí přiměřeně též, splatil-li stát z důvodů záruky zaručenou zápůjčku před účinností tohoto zákona.
(3) Byla-li splacená zápůjčka zaručena podle zákona č. 75/1941 Sl. z., zůstává omezení vlastnického práva podle § 11 téhož zákona v platnosti po dobu, po kterou by trvalo umoření zápůjčky pravidelnými ročními splátkami podle umořovacího plánu. Nesplní-li vlastník domu v této době některou z podmínek, uložených mu podle § 3 uvedeného zákona, bude povinen zaplatiti státu podle rozhodnutí ministerstva sociální péče pokutu do výše 10 % počáteční jistiny zaručené zápůjčky; zástavní právo za kauční pohledávku státu podle § 13 téhož zákona zůstává po tutéž dobu nedotčeno. Toto zástavní právo, jakož i omezení vlastnického práva podle § 11 zákona dá ministerstvo sociální péče vymazati před časem, nahradí-li vlastník domu státu část platů, učiněných na splacení zápůjčky, připadající na její zbytek, který by nebyl splacen při jejím umořování pravidelnými ročními splátkami podle umořovacího plánu.
(4) Byla-li splacená zápůjčka zaručena podle § 21 nařízení č. 128/1945 Sb. n. SNR, přechází pohledávka do výše splacené jistiny a zástavní právo ji zajišťující na stát (správu sociální péče); tento přechod se vloží podle kvitance na návrh ministerstva sociální péče do pozemkové knihy.