Článek 10
1. Osvojením nabývá osvojitel vůči osvojenci veškerá práva a povinnosti, jež mají otec nebo matka k dítěti narozenému v manželství.
Osvojením nabývá osvojenec vůči osvojiteli veškerá práva a povinnosti, jež má dítě narozené v manželství ke svému otci nebo matce.
2. Jestliže jsou založena práva a povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jakákoli práva a povinnosti téhož druhu existující mezi osvojencem a jeho otcem nebo matkou anebo jakoukoli osobou nebo orgánem přestanou existovat. Nicméně zákon může stanovit, že manžel (manželka) osvojitele si zachová svá práva a povinnosti ve vztahu k osvojenci, jestliže ten je jejím manželským, nemanželským anebo adoptovaným dítětem.
Kromě toho zákon může navíc zachovat vyživovací povinnost rodičů, jejich povinnost vydržovat anebo zaopatřit anebo vybavit věnem osvojence, jestliže osvojitel jakoukoli takovou povinnost nezruší.
3. V zásadě bude umožněno, aby osvojenec nabyl příjmení osvojitele, a to buď náhradou za vlastní příjmení, anebo jako příjmení navíc ke svému příjmení.
4. Jestliže rodič dítěte narozeného v manželství má užívací právo k majetku tohoto dítěte, užívací právo osvojitele k majetku osvojence může být nehledě na odstavec 1 tohoto článku zákonem omezeno.
5. V dědických záležitostech, v míře, v jaké dědické právo umožňuje dítěti narozenému v manželství podílet se na majetku jeho otce nebo matky, se bude k osvojenci pro podobné účely přistupovat, jako by byl dítětem osvojitele narozeným v manželství.