§ 78.
Propuštění z osobních úkonů.
(1) O propuštění z osobních úkonů po zániku potřeby nebo proto, že dodatečně vznikl některý z osvobozovacích důvodů uvedených v § 68, anebo z jiného důvodu rozhodují velitelství (úřady) neb obce, kterým byly dotčené osoby naposled podřízeny. Propuštěné osoby mohou býti k osobním úkonům znovu povolány.
(2) O propuštění z osobních úkonů při nezákonném povolání platí § 71, odst. 1.
(3) Přidělí-li se osoba, povolaná k osobním úkonům na žádost některého zaměstnavatele, na práci u tohoto zaměstnavatele, je tím na dobu tohoto svého přidělení propuštěna z osobních úkonů, stává se zaměstnancem dotčeného zaměstnavatele a vztahují se pak na ni obdobně ustanovení platná pro zaměstnance stejného druhu zaměstnání, počítajíc v to i ustanovení smluvená pro dotčený druh zaměstnanců a ustanovení o veřejnoprávním pojištění. Je-li pro podnik, do něhož byla osoba povolaná k osobním úkonům přidělena na práci, zavedena pracovní povinnost, platí pro tuto osobu rovněž táž ustanovení jako pro ostatní zaměstnance dotčeného podniku, vázané pracovní povinností.
(4) Nejsou-li mzdové (platové) a jiné pracovní poměry u zaměstnavatele, jemuž byla osoba povolaná k osobním úkonům přidělena na práci podle ustanovení předcházejícího odstavce, upraveny hromadnou smlouvou a nedojde-li mezi zaměstnavatelem a osobou na práci přidělenou k dohodě o uvedených poměrech, určí tyto poměry na podnět úřadu (orgánu), který dotčenou osobu do podniku přidělil, rozhodčí komise uvedená v § 63, přihlížejíc co možná k mzdovým (platovým) a jiným pracovním poměrům, které jsou v místě nebo v nejbližším okolí pro obdobné pracovní výkony v občanském životě obvyklé.