§ 44.
Ustanovení o vynálezích důležitých pro obranu státu.
(1) Každý vynález z oborů stanovených vládním nařízením, přihlášený u československého patentního úřadu, je přihlašovatel nebo jeho právní nástupce povinen držeti v tajnosti před osobami nepovolanými a nesmí jej, není-li v dalších odstavcích jinak stanoveno, do ciziny přenechati ani úplatně ani bezplatně.
(2) K přihlášce vynálezu uvedeného v odstavci 1 třeba pro potřeby vojenské správy připojiti opis přihlášky a stejnopis popisu, jakož i příslušného výkresu vynálezu; tento opis i stejnopis dodá patentní úřad ihned ministerstvu národní obrany.
(3) Přihláška vynálezu uvedeného v odstavci 1 se projedná jako tajná a její vyložení se odloží až do rozhodnutí ministerstva národní obrany podle ustanovení odstavců 5 a 6 nebo až do zániku povinnosti podle ustanovení odstavce 4.
(4) Povinnosti stanovené v odstavci 1 zanikají, jestliže ministerstvo národní obrany nejdéle do čtyř měsíců ode dne, kdy byl mu dodán opis a stejnopis podle ustanovení odstavce 2:
a) nepodá podle odstavce 5 návrh na vyvlastnění podle § 15 zákona ze dne 11. ledna 1897, č. 30 ř. z., o ochraně vynálezů (patentního zákona), nebo
b) neprohlásí podle odstavce 6, že povinnosti ty mají trvati nadále.
(5) Podá-li ministerstvo národní obrany návrh na vyvlastnění podle § 15 patentního zákona, platí ustanovení § 65 patentního zákona; patentní úřad může zrušiti tajnost vynálezu jen k návrhu ministerstva národní obrany a jen v mezích tohoto návrhu.
(6) Prohlásí-li ministerstvo národní obrany, že povinnosti stanovené v odstavci 1 mají trvati nadále, má to za následek, že majitel patentu nesmí též patent převésti nebo licenci k němu uděliti nebo výrobky podle něho zhotovené dodati jiné osobě než vojenské správě nebo osobě jí označené bez předchozího souhlasu ministerstva národní obrany. V takovém případě se popis ani nevyloží, ani nevytiskne, a předmět vynálezu se do veřejného patentního rejstříku nezapíše. Přihlašovatel vynálezu nebo majitel patentu může však se souhlasem ministerstva národní obrany kdykoliv dodatečně žádati, aby patent byl oznámen a úplně zapsán. Ochranná doba takových patentů počíná dnem, kdy byly uděleny s konečnou platností.
(7) V oborech stanovených podle ustanovení odstavce 1 vládním nařízením smějí býti vynálezy, které učiní československý státní občan nebo v republice Československé trvale bydlící nebo usazený cizinec, přihlášeny k patentování v cizině nebo do ciziny přenechány, ať úplatně nebo bezplatně, jen když byly předtím přihlášeny k patentování u československého patentního úřadu a jestliže zanikly podle ustanovení odstavce 4 povinnosti stanovené v odstavci 1, nebo jestliže byl vysloven ministerstvem národní obrany souhlas podle ustanovení odstavce 6. To platí i o vynálezích právnických osob a jiných sdružení osob anebo majetku, majících sídlo v republice Československé. Vládní nařízení může z ustanovení tohoto odstavce stanovití výjimky, pokud jde o československé státní občany v cizině.
(8) Prokáže-li majitel patentu, že mu utajením patentu neb jinými omezeními podle ustanovení odstavce 6 vznikla škoda, bude mu, nedohodne-li se o tom s vojenskou správou za souhlasu ministerstva financí, přiznána přiměřená náhrada ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a ministerstvem národní obrany. Za škodu, která snad vynálezci nebo majiteli patentu vzejde z provádění jiných ustanovení tohoto paragrafu, náhrada nepřísluší.
(9) Právní jednání, která odporují ustanovením předcházejících odstavců, jsou neplatná.
(10) Ustanovení § 21, odst. 1 až 7 a § 27, odst. 1 až 4 patentního zákona se též nevztahují na patenty, kterých se týká ustanovení odstavce 6.
(11) Ustanovení předcházejících odstavců se nevztahují na vynálezy, které byly po právu (odstavec 7) přihlášeny v cizině.
(12) Vládní nařízení, o němž se zmiňuje odstavec 1 a odstavec 7, první věta, stanoví též, kdo rozhoduje v pochybnostech o tom, zda ten neb onen vynález náleží do některého z oborů stanovených uvedeným vládním nařízením; takové rozhodnutí je závazné i pro soudy.