§ 19.
Ustanovení o držitelích podniků důležitých pro obranu státu.
(1) Úřady, rozhodujíce o udělení oprávnění, jež se vztahuje k provozování podniků důležitých pro obranu státu, jsou povinny zjistiti též, zda osoba, které má býti oprávnění uděleno, vyhovuje po stránce státní spolehlivosti; osobě, kterou okresní (státní policejní) úřad označil za státně nespolehlivou, nemůže býti uvedené oprávnění uděleno.
(2) Zjistí-li okresní (státní policejní) úřad, ať z jakéhokoli podnětu, že držitel podniku důležitého pro obranu státu je státně nespolehlivý, vydá o tom rozhodnutí, jež doručí dotčenému držiteli podniku.
(3) Z rozhodnutí úřadu podle odstavce 2 může se držitel podniku odvolati k senátu u nadřízeného zemského úřadu. Tento senát rozhoduje s konečnou platností a je složen z předsedy ustanoveného ministerstvem vnitra a ze dvou členů, z nichž jednoho ustanovuje ministerstvo národní obrany a druhého .ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, a jde-li o podnik náležející do působnosti některého jiného ministerstva, toto ministerstvo. Podle potřeby může býti zřízeno u jednotlivých zemských úřadů senátů několik. Vláda vydá nařízením předpisy o podrobnostech organisace senátů, zejména též o jejich zastupování na venek, jakož i o jejich jednání, dále o řízení ve věcech náležejících do jejich působnosti a o provádění jejich rozhodnutí.
(4) Byl-li držitel podniku důležitého pro obranu státu pravoplatně označen za osobu státně nespolehlivou, je povinen ve lhůtě, kterou určí úřad stanovený vládním nařízením, ustanoviti místo sebe vyhovujícího provozovatele podniku.
(5) Nevyhoví-li držitel podniku povinnosti podle předcházejícího odstavce, může - a na návrh ministerstva národní obrany musí - býti:
a) odňata držiteli koncese nebo jiné oprávnění, jež se vztahuje k provozování podniku, anebo
b) uvalena na dobu, po kterou je toho třeba, na podnik na vrub jeho držitele vnucená správa úřadem stanoveným vládním nařízením, jež určí i další podrobnosti.
(6) Úřady nejsou povinny uvésti důvody pro své rozhodnutí, kterým označí držitele podniku důležitého pro obranu státu za osobu státně nespolehlivou. Okresní (státní policejní) úřad je však povinen před vydáním rozhodnutí držitele podniku vyslechnouti a dáti mu příležitost, aby se mohl vyjádřiti o podezření, že je státně nespolehlivý.
(7) Pravoplatná rozhodnutí, vydaná podle ustanovení odstavců 2 a 3, váží soudy, úřady a orgány, rozhodující o jakýchkoliv nárocích osob, jichž se toto rozhodnutí týká.
(8) Opatření podle odstavce 4 může býti učiněno za branné pohotovosti státu (§ 57) nebo nastanou-li události uvedené v § 139, odst. 1, první větě, již před tím, než rozhodnutí okresního (státního policejního) úřadu nabylo právní moci.
(9) Důvodem označení za osobu státně nespolehlivou nemůže býti nikdy příslušnost k určitému jazyku, náboženství nebo rase. Za státně nespolehlivé třeba pokládati zejména osoby, o kterých možno míti důvodně za to, že by zneužily svého postavení v duchu obraně státu nepříznivém, zvláště pak ty, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost, směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, ústavní jednotnosti nebo demokraticko-republikánské státní formě a bezpečnosti Československé republiky anebo proti obraně státu, které k takové činnosti podněcují nebo jiné osoby svésti hledí, anebo takovou činnost vychvalují, schvalují nebo podporují, které byly příslušníky politické strany, jež byla po účinnosti tohoto zákona pro protistátní činnost úředně rozpuštěna, které mají podezřelé styky s jinými osobami státně nespolehlivými nebo s cizinou a p.