§ 157.
Které škody způsobené na věcných prostředcích převzatých do užívání se nahrazují.
(1) Při vrácení věcných prostředků, jež byly převzaty do užívání, poskytne se - vedle náhrady uvedené v § 151 - též náhrada škody, která byla na oněch věcných prostředcích způsobena v době jich užívání k účelům obrany státu. Při stanovení náhrady škody třeba přihlížeti k rozdílu obecné ceny věcného prostředku v době odevzdání a v době vrácení. To platí i o poškození nemovitosti, které bylo způsobeno provedením podstatných změn na nemovitosti nebo zbouráním budovy.
(2) Za opotřebení, které vzniklo obyčejnými užíváním, se náhrada neposkytuje; to platí též o poškozeních zaviněných osobou, která věcný prostředek poskytla, neb jejími lidmi nebo třetí osobu, za niž ten, kdo věcného prostředku užíval, neodpovídá. Rovněž se neposkytuje náhrada za škodu vzniklou osobě, která věcný prostředek poskytla, tím, že ho nemohla jinak užíti, protože jej musila pro účely obrany státu odevzdati, nebo tím, že si za dotčený věcný prostředek opatřila jinou (náhradní) věc. Stejně tak není nároku na náhradu většího nákladu, jenž oné osobě vznikl obtížnějším obděláváním nemovitosti po jejím vrácení, ani na náhradu škody vzniklé tím, že nemovitost není ihned po vracení tak výnosná, jako byla při převzetí do užívání k účelům obrany státu.
(3) Nároku na náhradu škody není, jestliže nemovitost po vrácení není sice v tom stavu, v jakém byla převzata, avšak její poškození bylo v dostatečné míře odklizeno tak, že nemovitosti může býti dřívějším obvyklým způsobem užíváno. To platí obdobně i o věcných prostředcích movitých.
(4) Ten, kdo převzal movitý věcný prostředek k užívání, jest oprávněn jej převzíti před jeho vrácením kdykoli do vlastnictví; může tak učiniti zejména, jestliže by náhrada škody, kterou by měl podle tohoto paragrafu poskytnouti, převyšovala náhradu uvedenou v § 153. Rovněž může býti za podmínek uvedených v § 153, odst. 4 poskytnut za poškozený věcný prostředek jiný věcný prostředek stejného druhu a co možná stejné hodnoty.
(5) Náhrada podle ustanovení odstavce 1 přísluší u movitých věcných prostředků jen tehdy, dojde-li po skončení užívání skutečně k jich vrácení; nestane-li se tak (buď proto, že dotčené věcné prostředky byly převzaty dodatečně do vlastnictví, nebo proto, že tak nelze učiniti pro jich úplné zničení nebo ztrátu), přísluší jen náhrada podle ustanovení § 153.