§ 128.
Příslušnost vojenských soudů v trestních věcech občanských osob.
(1) Za války může býti vládním nařízením rozšířena na dobu války pravomoc vojenských soudů na občanské osoby pro tyto trestné činy, spáchané poté, kdy uvedené vládní nařízení nabude účinnosti:
a) soudní trestné činy, uvedené v hlavě VIII tohoto zákona;
b) trestné činy, popsané v §§ 6, 13, § 15, č. 3, § 21 a § 24, č. 2 zákona na ochranu republiky;
c) trestný čin podle § 12 zákona na ochranu republiky, pokud se vztahuje na trestný čin uvedený v § 6 téhož zákona;
d) trestné činy, popsané v §§ 43 až 46 a § 56, odst. 2, druhé větě branného zákona;
e) těžší trestné činy, spáchané skutky uvedenými pod písm. a) až d).
(2) Opatření podle odstavce 1 se mohou omeziti jen na některé územní oblasti nebo na některé trestné činy; úplné nebo částečné zrušení jich se provede vládním nařízením.
(3) Kromě toho za války podléhají občanské osoby vojenské soudní pravomoci pro zločiny popsané v §§ 85 až 89, 134 až 138, 140 až 142, 166 až 168, 190 až 196 býv. rak. trestního zákona, v §§ 4 až 6 zákona ze dne 27. května 1885, č. 134 ř. z., o opatřeních proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin a obecně nebezpečnému zacházení s nimi, a v § 24 zákona ze dne 11. dubna 1935, č. 82 Sb. z. a n., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, dále při hodnotě věcí větší než 2000 Kč pro zločin uvedený v § 171, § 174,1, písni, a) až c) býv. rak. trestního zákona, spáchají-li tyto činy za války v některé územní části, v které krajský soud vykonávající trestní pravomoc svou činnost pro válečné události zastavil, a byly-li v takové územní části dopadeny. Pravomoc vojenských soudů se však ukončí, jakmile v územní části, o niž jde, byla obnovena činnost krajského soudu ve věcech trestních; trestní řízení, která v tomto okamžiku nejsou v první stolici vyřízena, přejdou na trestní soud občanský.
(4) Konečně jsou za války podrobeny vojenské soudní pravomoci osoby, které jí jinak nepodléhají,
a) pro jakékoli trestné činy, spáchané v cizí zemi v oblasti obsazené československým nebo spojeneckým vojskem za tohoto obsazení, ať byly přistiženy kdekoliv,
b) pro trestné činy vypočtené v odstavci 1 a pro zločiny popsané v §§ 362 až 366, 413 až 417, 419 až 421, 448 až 455, 483 až 491 vojenského trestního zákona, v §§ 4 až 6 zákona č. 134/1885 ř. z. a v § 24 zákona č. 82/1935 Sb. z. a n., dále při hodnotě vyšší než 2000 Kč pro zločin uvedený v §§ 457 až 461 vojenského trestního zákona, jestliže byly přistiženy v oblasti vymezené pod písm. a) a jestliže
aa) se dopustily činu na československém státním území, nebo
bb) se dopustily činu v cizině, ale mají býti proň trestány podle československých trestních zákonů.
(5) V případech podle odstavce 3 soudí vojenské soudy podle obecného trestního zákona a trestních ustanovení jej doplňujících, platných v zemích České a Moravskoslezské, kdežto v případech uvedených v odstavcích 1 a 4 soudí podle vojenských trestních zákonů.
(6) Doba války podle odstavců 1, 3 a 4 se počíná dnem, kdy byla mobilisace vyhlášena, a končí dnem, jímž má býti demobilisace podle demobilisační vyhlášky skončena, a není-li v ní takový den uveden, uplynutím dvou měsíců ode dne vydání této vyhlášky.