Článek I
(1) Každá smluvní strana bude poskytovat druhé smluvní straně zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech věcech týkajících se
a) cel a jakýchkoli poplatků, včetně způsobu jejich ukládání, pokud jsou předepisovány v souvislosti s dovozem nebo vývozem a uskutečňováním mezinárodního platebního styku týkajícího se dovozu nebo vývozu;
b) předpisů, stanoveného postupu a poplatků spojených s celním řízením;
c) vnitřních daní a jakýchkoli vnitřních dávek ukládaných na dovážené nebo vyvážené zboží nebo v souvislosti s ním.
(2) Každá ze smluvních stran bude poskytovat druhé smluvní straně zacházení podle zásady nejvyšších výhod při vydávání dovozních a vývozních povolení.
(3) Žádná ze smluvních stran nezavede omezení nebo zákazy na dovoz jakéhokoli zboží z území druhé smluvní strany nebo na vývoz jakéhokoli zboží zasílaného na území druhé smluvní strany, ledaže taková omezení nebo zákazy budou uplatněny vůči všem třetím zemím.
(4) Ustanovení předchozích odstavců tohoto článku se nebudou vztahovat na výhody, preference a výjimky, které
a) Československá socialistická republika poskytuje nebo poskytne
aa) sousedním zemím k usnadnění pohraničního styku;
bb) členským zemím celní unie nebo oblasti volného obchodu, jejichž je nebo se stane členem;
cc) na základě své účasti v mezinárodních uspořádáních, jejichž cílem je hospodářská integrace;
b) Malajsko poskytuje nebo poskytne
aa) sousedním zemím k usnadnění pohraničního styku;
bb) členským zemím celní unie nebo oblasti volného obchodu, jejichž je nebo se stane členem;
cc) zemím Britského společenství, Irské republiky a Barmskému svazu;
dd) na základě své účasti v mezinárodních uspořádáních, jejichž cílem je hospodářská integrace.