RÁMCOVÁ DOHODA
o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé
Evropská unie, dále jen "Unie"
a
Belgické království,
Bulharská republika,
Česká republika,
Dánské království,
Spolková republika Německo,
Estonská republika,
Irsko,
Řecká republika,
Španělské království,
Francouzská republika,
Italská republika,
Kyperská republika,
Lotyšská republika,
Litevská republika,
Lucemburské velkovévodství,
Maďarská republika,
Malta,
Nizozemské království,
Rakouská republika,
Polská republika,
Portugalská republika,
Rumunsko,
Republika Slovinsko,
Slovenská republika,
Finská republika,
Švédské království,
Spojené království Velké Británie a Severního Irska,
strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen "členské státy",
na jedné straně a
Vláda Mongolska, dále jen "Mongolsko",
na straně druhé,
společně dále jen "smluvní strany",
vzhledem k tradičním přátelským vztahům mezi smluvními stranami a úzkým historickým, politickým a hospodářským vazbám, které je spojují,
vzhledem k tomu, že smluvní strany přikládají zvláštní význam komplexní povaze svých vzájemných vztahů,
vzhledem k tomu, že smluvní strany považují tuto dohodu za součást širších a soudržných vzájemných vztahů na základě dohod, jejichž stranami jsou obě smluvní strany společně,
znovu potvrzujíce závazek smluvních stran ohledně dodržování demokratických zásad, právního státu, lidských práv a základních svobod, včetně práv příslušníků menšin, a jejich přání toto dodržování posílit, jak je mimo jiné stanoveno v Chartě Organizace spojených národů, Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a v dalších souvisejících mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv,
znovu potvrzujíce oddanost zásadám právního státu, dodržování mezinárodního práva, řádné správy věcí veřejných a boje proti korupci, a přání podporovat hospodářský a sociální rozvoj ve prospěch svých obyvatel s ohledem na zásadu udržitelného rozvoje a požadavky na ochranu životního prostředí,
znovu potvrzujíce své přání posílit spolupráci mezi smluvními stranami na základě těchto společných hodnot,
znovu potvrzující své přání podporovat hospodářský a sociální rozvoj ve prospěch svých obyvatel s ohledem na zásadu udržitelného rozvoje ve všech jeho rozměrech,
znovu potvrzujíce svůj závazek podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a angažovat se v účinném multilateralismu a mírovém řešení sporů, zejména za tímto účelem spolupracovat v rámci Organizace spojených národů,
znovu potvrzujíce své přání posílit spolupráci v politických a ekonomických záležitostech, jakož i ohledně mezinárodní stability, práva a bezpečnosti za účelem podpoření udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje, vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí,
vzhledem k tomu, že smluvní strany pohlíží na terorismus jako na hrozbu pro mezinárodní bezpečnost a přejí si prohloubit svůj dialog a spolupráci při boji proti terorismu v souladu s příslušnými nástroji Rady bezpečnosti OSN, zejména s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1373. Evropská bezpečnostní strategie, kterou Evropská rada přijala v prosinci 2003, označuje terorismus za klíčovou hrozbu pro bezpečnost. Evropská unie v tomto ohledu provedla zásadní opatření, mezi něž patří akční plán EU pro boj proti terorismu, který byl přijat v roce 2001 a aktualizován v roce 2004, a zásadní prohlášení o boji proti terorismu ze dne 25. března 2004 učiněné bezprostředně po teroristických útocích v Madridu. V prosinci 2005 Evropská unie rovněž přijala strategii EU pro boj proti terorismu,
s vyjádřením svého pevného odhodlání zabránit všem formám terorismu a bojovat proti nim, posílit spolupráci v boji proti terorismu a bojovat proti organizované trestné činnosti,
vzhledem k tomu, že smluvní strany znovu potvrzují, že účinná opatření pro boj proti terorismu a ochrana lidských práv jsou cíli, které se vzájemně doplňují a posilují,
znovu potvrzujíce, že nejzávažnější zločiny, které znepokojují mezinárodní společenství, nesmějí být ponechány bez trestu a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zlepšením celosvětové spolupráce,
s ohledem na skutečnost, že zřízení a účinné fungování Mezinárodního trestního soudu představuje významný prvek vývoje směrem k míru a mezinárodní spravedlnosti a že Rada Evropské unie přijala dne 16. června 2003 společný postoj k Mezinárodnímu trestnímu soudu a na něj navazující akční plán přijatý dne 4. února 2004.
Vzhledem k tomu, že smluvní strany sdílí názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů představuje vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost, a přejí si posílit svůj dialog a spolupráci v této oblasti. Konsensuální přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) podtrhuje závazek celého mezinárodního společenství bojovat proti šíření zbraní hromadného ničení. Rada Evropské unie dne 17. listopadu 2003 přijala politiku EU zaměřenou na prosazování politik nešíření do širších vztahů EU se třetími zeměmi. Dne 12. prosince 2003 Evropská rada rovněž přijala strategii EU pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení,
vzhledem k tomu, že Evropská rada vyjádřila názor, že ruční palné a lehké zbraně představují rostoucí hrozbu pro mír, bezpečnost a rozvoj, a dne 13. ledna 2006 přijala strategii pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich. V této strategii Evropská rada zdůraznila potřebu zajistit komplexní a důsledné pojetí politiky v oblasti bezpečnosti a rozvoje,
s vyjádřením svého pevného odhodlání podporovat všechny aspekty udržitelného rozvoje, včetně ochrany životního prostředí a účinné spolupráce v boji proti změně klimatu, zabezpečení potravin, jakož i účinnou podporu a provádění mezinárodně uznaných pracovních a sociálních norem,
zdůrazňujíce význam prohloubení vztahů a spolupráce v oblastech, jako je zpětné přebírání osob, azylová a vízová politika a společné řešení otázek migrace a obchodu s lidmi,
znovu opakujíce význam obchodu pro své dvoustranné vztahy a zejména obchodu se surovinami a zdůrazňujíce svůj závazek dohodnout v podvýboru pro obchod a investice konkrétní pravidla týkající se surovin,
zaznamenávajíce, že ustanovení této dohody, jež spadají do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako zvláštní smluvní strany a ne jako součást Evropské unie, pokud Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem společně neoznámí Mongolsku, že Spojené království nebo Irsko je vázáno jako součást Evropské unie podle Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království a/nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a Protokolu č. 21 vázány jako součást Evropské unie, Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem okamžitě informuje Mongolsko o jakékoli změně jejich postavení a v tomto případě jsou Spojené království a Irsko ustanoveními dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem o postavení Dánska připojeným k těmto smlouvám,
uznávajíce svůj závazek ohledně posílení stávajícího vztahu s cílem zlepšit vzájemnou spolupráci a společnou vůli upevnit, prohloubit a diverzifikovat své vztahy v oblastech zájmu na základě rovnosti, nediskriminace a vzájemné prospěšnosti,
se dohodly takto: