Článek 25
1. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k předcházení a jejich trestání podle jeho trestního práva:
(a) neoprávněnému odebírání dětí, které jsou podrobeny nucenému zmizení, dětí, jejichž otec, matka nebo zákonný zástupce jsou podrobeni nucenému zmizení, nebo dětí narozených během věznění matky podrobené nucenému zmizení;
(b) padělání, ukrývání nebo ničení dokladů prokazujících skutečnou totožnost dětí uvedených v písmenu (a) tohoto odstavce.
2. Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k pátrání po dětech uvedených v odstavci 1 (a) tohoto článku, zjištění jejich totožnosti a jejich navrácení do rodin, z nichž pocházejí, v souladu se zákonnými postupy a platnými mezinárodními dohodami.
3. Účastnické státy si budou navzájem nápomocny při pátrání po dětech uvedených v odstavci 1 (a) tohoto článku, zjištění jejich totožnosti a místa pobytu.
4. Vzhledem k potřebě chránit nejlepší zájem dětí uvedených v odstavci 1 (a) tohoto článku a jejich právo na zachování nebo obnovení jejich totožnosti, včetně národnosti, jména a rodinných vztahů uznaných zákonem, musí účastnické státy, které uznávají systém osvojení nebo jinou formu umisťování dětí, mít zákonné postupy umožňující přezkoumat řízení o osvojení nebo umístění a podle okolností zrušit jakékoli osvojení či umístění dětí, na jehož počátku bylo nucené zmizení.
5. Ve všech případech, a zejména ve všech záležitostech souvisejících s tímto článkem, je prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte a dítě, které je schopné si utvořit vlastní názory, má právo tyto názory svobodně vyjádřit, přičemž názorům dítěte je třeba přikládat odpovídající váhu podle věku a vyspělosti dítěte.